Metafyzika neboli vulgární evolucionismus zkoumá všechny věci ve světě jako isolované, nacházející se ve stavu klidu; zkoumá je jednostranně. Přívrženci takového názoru na svět zkoumají všechny věci a jevy na světě, jejich formy a kategorie jako na věky navzájem isolované a nikdy se neměnící.
Jestliže i uznávají změny, pak jen jako kvantitativní zvětšování nebo zmenšování a jako mechanické přemisťování. Přitom příčiny takového zvětšování nebo zmenšování a přemisťování leží nikoliv ve věcech a jevech samých, nýbrž vně věcí a jevů, tj. v působení vnějších sil. Metafyzikové se domnívají, že se různé věci a jevy ve světě kvalitativně nemění. Metafyzikové se domnívají, že věc může toliko nekonečně reprodukovat sama sebe, avšak nemůže se přetvořit v jinou, odlišnou věc.
………
V Číně pak metafyzický způsob myšlení, vyjádřený ve slovech „nebe je neměnné, neměnné je ti tao“, byl zastáván po dlouhou dobu zcela prohnilou feudální třídou. K mechanistickému materializmu a vulgárnímu evolucionismu, importovanému z Evropy v posledním století, hlásila se buržoazie.
V protikladu k metafyzickému názoru na svět vyžaduje dialekticko-materialistický světový názor, abychom vycházeli při zkoumání vývoje věcí a jevů z jejich vnitřního obsahu, z té souvislosti, v níž je jedna věc s jinými, to jest, abychom zkoumali vývoj věci a jevů jako jejich vnitřní, nutný samopohyb, při čemž každá věc (jev) je ve svém pohybu vzájemně spjatá a ve vzájemném působení s jinými, obklopujícími ji věcmi nebo jevy. Základní příčina vývoje věcí je nikoliv vně věcí, nýbrž uvnitř nich, v rozporné povaze vnitřně vlastní věcem samým. Všem věcem a jevům jsou vnitřně vlastní rozpory. Ony právě rodí pohyb a vývoj vědí. Rozpory ve věcech a jevech samých jsou základní příčinou jejich vývoje, kdežto vzájemná souvislost s jinými věcmi nebo jevy a vzájemné působení jedné věci nebo jevu na jiné věci a jevy jsou příčinami hrubého řádu. /Mao Ce-tung – O rozporu (Srpen 1937), Vybrané spisy sv. II. SNPL Praha, 1954, str. 318-329, Cena brož. Výt. 8,20 Kč, váz. 12,60 Kč/.
Nemožnost se přetvořit v jinou, odlišnou věc, zvláště pak v jinou bytost, jinou kvalitu bytosti, vztáhneme-li tuto nemožnost na člověka, je pojetím fatálně tragickým. Zhoršování člověka přirozenou i umělou degenerací (opotřebováním, chřadnutím, vyžitím, stárnutím apod.) každý příčetný člověk připouští, ale zlepšování člověka pomocí regenerativního tréninku již méně. A paradoxně se lidé při tomto vulgárním evolucionismu obvykle holedbají svým optimismem.
Na podkladě zmíněné metafyziky jsou duševní operace s abstraktními pojmy, například symboly či představami lidí nebo zvířat, jejich vnitřní pohyb (život) takto uvažující rozumný člověk nijak nevnímá a proto s nimi bezohledně nakládá jako s mrtvými věcmi, a nečiní mu žádné potíže z jejich těl a masa vytvářet řízky a roštěnky.
——
Názory čínského marxisty ohledně dialektického materializmu jsou z hlediska tréninku čínských bojových umění nesporně velmi zajímavé, neboť spojují východní (čínské) filosofické myšlení se západním. Podle tradičních čínských teorií všechny věci nebo jevy obsahují svoji vnitřní sílu (chi). Podstatou a smyslem tréninku zmíněných umění je kultivace a kontrola této vnitřní síly, neboť ona je základním nástrojem vývoje lidské bytosti, poznání a osvobození.
Při pozorném sledování demokratické (buržoazní) vědecké, technické, mediální, ekonomické a politické praxe manipulující s veřejností a veřejným míněním snadno odhalíme podprahové podsouvání předpojatého přesvědčení, že vnitřní sílu, která uděluje subjektu pocity libého i nelibého prožívání požitků, poskytují zevní smyslové jevy a věci.
Co jiného potom takto zmanipulovanému člověku zbývá, než například nakupovat zbytečné věci, sledovat pošetilé televizní pořady, vařit a pojídat zvrhlé kombinace potravin, pít alkohol, kouřit tabák nebo trávu, polykat toxické léky, užívat drogy atd., a v případě snadno vnucené potřeby také zabíjet živé tvory nebo nenávidět a vraždit lidi jiných vyznání, národů, států, společenských systémů?
Jelikož parazitní ekonomika, která dnes totálně, globálně i lokálně vládne lidské společnosti, je přímo úměrně závislá na procesech demoralizace, exploatace, degenerace a devastace lidských zdrojů, nelze od ní nijak očekávat snahu opačnou těmto procesům. „Ekonomika“ je pouze jiným výrazem pro energetické procesy, které probíhají v lidské a přírodní hmotě. Aby tyto procesy probíhaly ve prospěch parazita (lovce), oklamaný hostitel (kořist) musí jejich funkce a interakce projektovat mimo svoji vlastní bytost.
Aby toto všechno bylo funkčně možné, každý jedinec v ekonomicky ovládané společnosti se musí víceméně podvědomě považovat za mrtvou věc ve světě isolovanou, a musí pokládat všechny věci a jevy ve světě, jejich formy a kategorie, jako navzájem isolované a nikdy se neměnící a mrtvé.
Je velice zajímavé, že lidové představy o dialektickém materializmu, jsou přesně opačné, než teze, které tato nauka hlásá. V našem občanském prostředí zrcadlových odrazů objektivní reality je však opačné chápání jevů a věcí zcela normální a tradiční. Ostatně již 2020 let neděláme s Ježíšovou naukou přece vůbec nic jiného. Je to náš osudový úděl, dělat ideálů nadšenců byznys. Plní nás hrdostí a dějinným optimizmem.