Každý vzdělaný člověk si obvykle třídí jevy a věci světa do různých stupňů důležitosti a kategorií, tak aby jejich hierarchie vyhovovala jeho osudu, povaze, zájmům, vzdělání, zkušenostem a poznání. Ve cvičební oblasti tomu nebývá jinak, zejména před uskutečněním společné podstaty všech cvičebních směrů.
Do určité míry je zmíněná omezenost u začátečníků správná, neboť zabraňuje jejich povrchní fluktuaci od jednoho způsobu a druhu cvičení ke druhému, přičemž o střídání cvičitelů podle osobních rozmarů ani nemluvě. Pomineme-li naivní a ekonomické důvody vedoucí k propagování a prosazování vlastního „nejlepšího“ způsobu cvičení, u pokročilých cvičenců kvůli nepochopení situace vznikají často líté spory, které nejednou vrcholí ve fanatizmu a nenávisti jejich příliš horlivých a zaslepených účastníků.
Nesnášenlivost a spory dobré věci jistě neslouží a odpuzují zájem lidi, kteří by byli pro cvičení vhodnější. Svět, zvláště ten dnešní, je však již takový, že se začátečnickým a kramářským půtkám nelze vyhnout. Také přinášejí zkušenosti, ačkoliv pohřbívají zdravé jádro jinak vynikajících cvičebních systémů.
——————————————————
Mým předmětem je yoga – cesta, která vychovává tělo a smysly, zušlechťuje mysl, civilizuje inteligenci, a spočívá v duši, která je jádrem našeho bytí. Je politováníhodné, že mnoho lidí, kteří nepronikli do hloubky yogy, považuje tuto spirituální cestu k seberealizaci za pouhou fyzickou disciplínu a cvičení hatha-yogy za nic jiného než za jakýsi druh gymnastiky. Ale yoga je buněčná, mentální, intelektuální a duchovní – zahrnuje člověka v celé jeho bytosti.
——————————————————
Devadesát procent z nás trpí nějakým způsobem tělesně, duševně nebo duchovně. Věda yogy nám pomáhá udržovat tělo jako chrám takže se stává čisté jako duše. Tělo je líné, mysl je vibrující a duše je světelná. Yogická cvičení vyvíjejí tělo na úroveň vibrující mysli, takže tělo a mysl, tím se obojí stanou vibrujícími, jsou taženy ke světlu duše.
Filosofové, svatí a mudrcové nám říkají, že jsou různé cesty, kterými můžeme dosáhnout konečného cíle, pohledu a duši (příp. pohledu duše). Věda mysli je nazývána raja-yoga, věda inteligence je jnana-yoga, věda povinnosti je karma-yoga, a věda vůle je hatha-yoga. Pro autory starých textů, tato jména byla pouze klávesami na klávesnici. Klávesnice má mnoho kláves, ale hudba je jediná. Podobně, je zde mnohou slov, kterými jedinci vyjadřují jejich zvláštní způsoby přístupu k yoze a zvláštní cesty skrze které dosahují vyvrcholení jejich umění, ale yoga je jediná, právě jako Bůh je jediný, ačkoliv v různých zemích Ho lidé nazývají různými jmény.
Ti, kteří přistupují k yoze intelektuálně říkají, že raja-yoga je duševní a hatha-yoga pouze tělesná. Toto je obrovská mylná představa. Jelikož všechny cesty vedou ke zdroji, hatha-yoga také zaujímá jednu směrem k pohledu na duši (příp. pohledu duše).
(The tree of Yoga – B. K. S. Iyengar, Shambala Boston 2002)
