Podivné chování příznivců tréninku vzbuzuje často shovívavý úsměv, ale většinou nad ním člověk kroutí hlavou. Jelikož se jedná o osobní záležitosti, obtížně se takové chování veřejně ventiluje, aby dotyčnému nezpůsobilo citové újmy. Z tohoto důvodu si z něj nemohou jiní vzít poučení, a tak třeba i poznat v druhých sebe a vyvarovat se podobných nedostatků.
Je to asi nemožné něco napsat tak, aby se v tom osobně nikdo nepoznal a přitom se všichni poučili. Chybné vzorce vnímání reality, myšlení a jednání se tak musí zákonitě opakovat až do úmorných konců.
Doba je již taková, že lidé jsou od sebe pomocí informačních technologií izolováni a ovládáni mnohem lépe než s řetězy na nohách a rukách, aniž by musel hnít na samotkách v kobkách žalářů. A co je na tom všem úžasné, vězňové si toto otroctví převelice pochvalují, a dokonce jej paradoxně nazývají svobodou. Duševní otroctví je podstatou otroctví tělesného i sociálního. Domestikovaným lidem dělá dobře.
Používáme běžně výraz svoboda, ačkoliv je to v běžném smyslu slova úplný nesmysl. Mělo by se spíše mluvit o otroctví a závislosti, a poddanství, a případně mírnějším, tužším, přímém, nepřímém a tak podobně. Parazitní vztahy jsou oboustranně vzájemné. Proti obecnému přesvědčení, příživník je hostitelem, a hostitel příživníkem, otrokář je otrokem, a otrok otrokářem.
Svoboda vykoupená otroctvím druhého, je také otroctvím. Otroctví vykoupené svobodou druhého, je také svobodou. Není tak snadné se vyvázat ze závislosti, jak se většině bláhově zdá. Je to velice obtížný problém k řešení. Jeho ignorování pouze umocňuje jeho krize a komplikace.
Jeden bývalý příznivec našeho způsobu cvičení před mnoha lety jako začátečník absolvoval řadu našich tréninků a seminářů. Pak se dal k jiným, a nyní po 25 letech by rád cvičil něco podobného, jako tehdy cvičíval s námi, a nyní požaduje radu a tip, kam by se měl za tím účelem obrátit. Je evidentní, že u těch jiných, ke kterým se tenkrát dal, příliš nezmoudřel. Nyní je na tom díky díky stáří, nemocem a dlouhému odloučení od našeho způsobu cvičení hůře než předtím. Ačkoliv má dobrý základ, který může využít ke svému účelu, není si jej nijak vědom. Stále hledá něco jiného.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Nějak se té starší generaci to stáří nějak nedaří. Stáří již není nositelem zdraví, zkušeností, poznání a moudrosti, ale přesného opaku. A nikomu to nepřijde vůbec nijak divné. Ani to, že mladí jsou dnes stále chytřejší a chytřejší.
Není sám, kdo je na tom špatně. Dokonce i my jsme na tom díky jeho odloučení špatně, a nemůžeme mu nijak pomoci. Máme sami dost svých potíží a problémů. V přírodě již tomu tak chodí, že se příživníci vracejí k hostiteli, kterého dříve předtím vysáli, a pak šli mlsat jinam. A když vysáli jiné, vracejí se k původnímu hostiteli a smutně pohlížejí na jeho mrtvou schránku. Není to úplně případ zmíněného přítele, ale vzorec chování savého hmyzu je to v přírodě zcela běžný. Kde nic není, ani smrt nebere.
