V této smutné době, možná poučí, potěší i pobaví několik prošpikovaných citací vytržených z kontextu, které jsou více jak 100 let staré. A pak, že nežijeme sto let za opicemi. Možná je to však mnohem a mnohem více let než jenom sto roků za nimi…
Proč nám stále vyprávějí pohádky? Protože jim sami nevěří. Legální média tepou byrokracii a dožadují se liberálních reforem. Všude je slyšet neobyčejně smělá politická pranýřování a řeči o svobodě. Musíme stále působit jako publicisté – psát dějiny současné doby a snažit se psát je tak, aby naše dějepisectví pokud možná pomáhalo přímým účastníkům dění. Mrtvým, zemřelým a nenarozeným dějepis moc nepomůže.
Na politické jeviště již dávno nevystupuje jako aktivní činitel občanská společnost, která stojí daleko v pozadí. Skutečná vláda chce vyvolat odplatu za podmínek pro sebe nejvýhodnějších. Tato válka je vedena pro zištné zájmy hrstky vládců a vykořisťovatelů, je k ní potřeba naivní víry lidí ve svobodu a demokracii. Je to naivní patriarchální víra. Její oporou a základnou je rozsáhlá občanská agonie.
Nevyspělá společnost se vždy nenechá strnout každým provokatérem. Je to ekonomicky velice výhodné a přínosné. Vhodné jsou legální spolky založené na podporu myšlenek svobody, demokracie, prosperity, blahobytu a lidských práv, které permanentně rozvracejí občanskou společnost. K ekonomickému růstu je nutná energie uvolňovaná z rozkládané masy.
Schůze se vyslovila většinou hlasů proti předsedovi, který byl jedním z těch, kdo rozbíjeli schůzi. Na jiné schůzi se zase nikdo proti předsedovi nevyslovil, protože to nebylo nutné, rozbíjeli ji totiž všichni. Všichni prosazovali a ukazovali „správnou cestu“, ale cestu jenom k likvidaci. Odpadlíci, když nebylo po jejich, místo aby se podřídili většině, raději odešli. Byli rozčilení a neřekli, o co jim jde. Vlastně to ani říct nechtěli.
Občané se posmívají, že úspěšněji bojujeme proti vlastním občanům, nežli proti teroristům v těch různých koutech světa. Oportunisté potřebují vždy taková hesla a fráze, z nichž při bližším zkoumání nezbyde nic než prázdné žvásty s nějakou tou dekadentní slovní hříčkou. Nejhorší je mrtvolné inteligentské rozumování, mrtvolně rozumní inteligenti. Podezíravost k shnilým inteligentům je více než oprávněná. Bože chraň nás před odborníky!
Represivní význam mimořádných opatření ochabl tak, jako ochabuje nová pružina dlouhým a nadměrných používáním. Baterie se nepřiměřeným používáním prostě vybije, a lidé se stálým zneužíváním úplně vyžijí. Čeká nás krach policejního řádu? Proti celé společnosti se policejní opatření ukázala jako směšně bezmocná, nadbytek těchto opatření se stal překážkou činnosti policie.
Vytvořit z nedostatku dostatek je velice snadné, ale vytvořit z nadbytku nedostatek, to je tou pravou vědeckou ekonomií. Pod liberalizmem vzdělané společnosti je nutné umět vidět ekonomické a politické zájmy nejvyšší buržoazie. Lidí je spousta a nejsou lidé. Lidé jsou peníze a peníze jsou lidé. Ubohosti a bídy se nezbavíme, když se někteří jednotlivci stanou bohatými, nebo nezřízeně bohatými. Občané však takové iluzi velice rádi věří. Proč jim jí nedopřát, když na tom vyděláme pěkné peníze?
