Vykvetly nám magnólie. Zatímco některé národy slaví svátek magnólií, u nás se denně slaví svátek motorové pily. Nedávno u nás vzhledem k přestavbě ulice porazili vzrostlý Jinan dvoulaločný (Gingo biloba). Nyní jsou všechny tupé předměty, které nazýváme občany, zajisté spokojené. Ulice byla přestavena na jednosměrnou, a může zde parkovat více osobních automobilů.
Jeden už vůbec nestačí sledovat tempo, jakým se v našem městě ničí vegetace, kácejí stromy a uřezávají keře nad zemí. Auto je lepší než život. Téměř každá atrapa člověka to potvrzuje svým životním stylem, zbytečným používáním automobilu, nadšením na novým typem luxusního vozu, znalostí všech značek a typů aut, blýskáním vozidlem před samičkami a podobnými projevy psychické patologie.
Autíčka jsou asi pořád po mobilech nejoblíbenějšími hračkami našich mdlých a přihlouplých dětí. Automobily se totiž po ulicích pohybují mnohem rychleji a živěji než trosky mátoh, které dříve bývaly lidmi. Vitalita aut je nesporná, zatímco z lidí se stále rychleji vytrácí.
Sehnat si auto, není takový problém, jako si sehnat ženu. Zatímco přitažlivost aut stoupá, přitažlivost žen prudce klesá. Pohlavní síla mužů a emancipovaných žen si našla mnohem lepší objekt svých zvrhlých pudů, než je lidská bytost. Aut můžete mít úředně několik, ale vícero žen nikoliv.
Milujeme stroje, přístroje, zařízení, aparáty, automaty a mašiny. Ulehčují nám totiž život, práci, skomírání a umírání. Život je totiž bezbřehým utrpením. Všichni civilizovaní občané to dokazují všemi svými projevy. Pokud to však takové náhražce člověka sdělíte, zamyslí se a pak značně důležitě žvanit naučené televizní fráze. Že si to prý nemyslí, že je optimistou, a vy že jste s výsledky svého nezaujatého pozorování škarohlídem a pesimistou.
Ekonomům se již dávno podařilo prolomit středověkou církevní monogamii na ještě menší ekonomickou jednotku tvořící základ státu. Potkáte-li na ulici nějakého občana, vězte, že nevidíte jednoho člověka, ale rodinu – organizmus nesourodých členů, hnátů, orgánů, těla, myšlení, vědomí a podobných krámů. Při bližším zkoumání zjistíte, že tito příslušníci mezi sebou čile obchodují a platí nehorázné daně státu, podobně jako členové nějaké obyčejné občanské rodiny. Práce na černo se přísně trestá.
Kde vládne kapitál a strašidlo komunizmu, tam jděte se sentimentalitou do háje. Tam se nemůžete rozplývat na květy magnólie, nebo obdivovat hrdě vztyčené gingo. Tam se musíte chovat pragmaticky. Vyhoďte psa na parkovišti, když se vám týden po zakoupení nelíbí. Prodejte trávu kamarádovi, nebo vařte perník pod ochranou policejního dohledu. Vnuťte senilnímu důchodci vysavač za sto tisíc.
