Tržní pravidlo západní medicíny není nijak nové a spočívá v tom, že pacienty (hostitele) za jejich peníze neléčíme, ale udržujeme je v trapném stavu mezi životem a smrtí. Lékaři obvykle dobře vědí, že téměř úplná většina pacientů se ve skutečnosti nechce vůbec léčit, snad až když si uvědomí, že je příliš pozdě a zvoní jim hrana.
Výdělečné zdravotnictví není jistě potřeba nijak zvlášť popisovat. Každý občan vzdor svobodě a demokracii si musí platit zdravotní pojištění, jinak mu nastávají potíže, dostává penále a hrozí mu exekuce a možná i vězení pro dlužníky.
Celý život pozemský je vlastně pouze hazardním balancováním mezi životem a smrtí, která vždy vítězí. Život je smrtelnou chorobou přenášenou pohlavní cestou. Homosexualita, vzdělávání, automobilizmus, imobilita, nenápadná chemická, hormonální sterilizace populace a mnohé jiné způsoby genocidy jsou z tohoto hlediska vlastně některými z nouzových řešení nesmyslného přemnožování degenerujícího lidstva.
Heterosexualita může být v budoucnosti zakázána. Částečně se to již dělo dříve v Číně, kdy bylo povolené pouze jedno dítě. Příroda likviduje neškodlivější organizmus planety skrze odborníky a vědeckotechnický pokrok.
Každý zkušený trenér dobře ví, že téměř všichni cvičenci nechtějí ve skutečnosti vůbec nijak cvičit. Jejich motivy cvičení bývají naivní a jejich deklarace svého zájmu o cvičení jsou zcela irelevantní. Jakmile přijdou první potíže, cvičenci otráveně prchají z tělocvičny.
Aby fungoval sport, placené veřejné tělovýchovné služby a také veřejné zdravotnictví, je nutné lidi podvádět. Je nutné je podvádět, lhát jim a neustále jim mazat med kolem huby. Ti, kteří se snaží působit mimo tento ohavný systém hanobící lidskou bytost, mají velikou smůlu. Bývají osamělí, okolí je nechápe a velice těžko mezi sebou hledají k sobě cesty. Spolupráce se sobě podobnými jim činí značné potíže. Jsou kůly v plotě. Asi vždy jim schází lepidlo mezilidských vztahů, kterým jsou peníze.
Někdy se mluví o staročínském zdravotnictví, ve kterém pacienti platili lékaře, dokud byli zdraví. Jakmile onemocněli, přestali pacienti lékaři platit, a tento se musel snažit, aby je co nejrychleji a nejlépe vyléčil. Šlo to prý až tak daleko, že kdy pacient zemřel, příbuzní lékaře podle zvykového práva zabili. Nevhodní a slaví jedinci, tj. pacienti i lékaři, podléhali pozitivní selekci. Dnes však působí selekce negativní, která upřednostňuje špatné lékaře i špatné pacienty.
Zdravotnictví je ve skutečnosti součástí tělesné výchovy, a nikoliv naopak, jak je to dnes v běžně západním prostředí chápáno. Nikoliv duševní, ale tělesná výchova byla ve starých dobách jak ve východním, tak západním prostředí hlavním vzděláním. Dnes je tomu ovšem naopak, nebo ještě hůře. Skutečná tělesná výchova (nikoliv její trapné imitace), byla totiž v západní kultuře již dávno zcela zlikvidována. Není to jistě žádnou náhodou.
Gravitace si postupně bere, co jí patří. Nejen to. Většina lidí obětuje gravitaci i to co nemusí – sebe, druhé, své vědomí, majetky i prostředky své i druhých. Všichni činovníci, kteří kolem gravitace potřeštěně tančí své rituální tance, působí pouze v jejích mezích a zákonech. Vědomí, které je jedině schopné vzdorovat gravitaci, téměř nikoho nezajímá. Stalo se již dávno stínem hmoty, ačkoliv původně tomu bylo naopak.
V dnešním odcházejícím starém věku je na pozitivní změnu již velmi pozdě. Mléko je již rozlito. Nápravné síly se vyčerpaly. Káliyuga je mocný. A lze asi úspěšně pochybovat o tom, že příštím věku tomu bude nějak lépe. A vůbec by nevadilo, kdyby tato tvrzení byla mylná.
