Opět probíhá letní turné (Padayátra) hnutí Haré Krišna (blíže viz https://varnasrama.cz/padayatra/). Celkem bychom se o tom nezmiňovali, kdyby do naší spolkové knihovny nepřinášeli naši známí nové knihy, které toto hnutí distribuuje, a které jim oddaní tohoto hnutí Haré vnutili někde na ulici. Nikdo z těch, co se těch knih zbavují, žádnou z nich nečetl. Všichni mají ve věci jasno předem. Rozumí to tom, ale neví čemu.
Ne, rozhodně nechceme dělat zmíněnému hnutí nějakou reklamu, ale komu čest, tomu čest. Samotný zakladatel tohoto hnutí (ISCON) Śrí Šrímad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupada a jeho následníci z tohoto hnutí vykonali neskutečně mnoho práce a vytvořili si pro svoji práci a působení po celém světě rozsáhlou materiálně technickou základnu. A ti, kteří nepostavili ani psí boudu, je velice rádi kritizují.
Jistě, v očích lidí, kteří nikdy vůbec nic pořádného nevykonali, se jedná o fanatiky. Jsou to vlastně fanatici v očích ještě větších fanatiků, kteří si své přesvědčení, předurčení a fanatizmus již vůbec dávno neuvědomují.
Samozřejmě, můžeme mít vícero námitek proti tomuto hnutí a jeho náboženství. A také těch, které považujeme za oprávněné, několik máme, ale toto není naše věc. Je to jejich dílo. Zvláště, když jsme sami vůbec žádné pořádné dílo nevykonali. Nepočítáme ovšem neustálé mluvení, nesnášenlivost, poťouchlost, chytrost a jiné výtečné vlastnosti, které jsou vlastní kavárenským povalečům a maloměšťácké třídě.
Jedinou výhodou nám mohou být rozsáhlé zkušenosti z našeho vlastního tréninku. Každý při něm může zjistit, že zvenku naše cvičení vypadá úplně jinak, než zevnitř. Jelikož znalost toho, jak vypadá zevnitř, je dosti ojedinělá, může nás to varovat, abychom unáhleně podle povrchních znaků neposuzovali to, čemu vlastně vůbec nerozumíme.
V konvenčním občanském životě plném pracovních povinností je samozřejmostí, že není žádný čas na zdlouhavé pitvání každého problému, který nám zkříží cestu při denní štvanici. Je nutné se s ním rychle vypořádat, a spěchat za splněním občanských povinností, na kterých závisí život náš i našich bližních, za které zodpovídáme. Jinak budeme tvrdě trestáni a nemilosrdně biti.
Pokud však občanský život neskýtá žádných nekonvenčních chvil, ve kterých bychom se mohli pozorně a uvědoměle zabývat nějakým podstatným předmětem zkoumání, pak konvenční život zcela ztrácí svůj smysl.
Dnes je zcela běžné, že lidé zírají do obrazovek počítačů, mobilů a televizorů mnoho hodin denně, ale přesvědčit se o něčem na vlastní oči a na vlastní kůži jim dělá závažné potíže. Odmítají to a mají předem ve všem jasno. Vytváření předsudečného odporu je jedním z hlavních účinků všemožného duševního očkování (indoktrinace), které musí povinně podstupovat každé dospívající dítě našeho západního systému. (Systému „západního“, abychom mluvili za sebe). Vytváří se tak podvědomé imunitní reakce, vůči nežádoucím vlivům, které by mohly narušovat spořádanost produkčního chovu majitelů lidských stád.
Tak jestli se u vás někde v okolí objeví zmíněný putující festival se svým vystoupením, chvíle pozornosti, kterou mu věnujete, vás možná nezabije. Třeba za jeho exotikou naleznete skryté racionální jádro. Pokud se tak stane, není jistě žádného důvodu, proč byste se měli stát členy tohoto hnutí. Může bohatě stačit, že budete mít pro něj pochopení. A proč jej nemít, když jsme si zvykli mít pochopení pro ty nejhorší zločince, kteří nás vedou do propasti?
Jak je psáno v bibli zmíněného hnutí, Bhagavadgítě, cesta druhého, není tvojí cestou, je lépe kráčet nedokonale vlastní cestnou, než dokonalou cestou druhého.
Že jako občané kráčíme a jsme vedeni cestou druhých, nám již dávno přestalo vadit. Toto zmanipulování považujeme za svoji vlastní cestu, a nikdo nám to nevymluví.
Mnozí sebejistí lidé se domnívají, že když budou následovat dokonalou cestu dokonalého, že se také stanou dokonalými. Zapomínají však, že nejsou dokonalí, a tutiž že kvůli této svojí indispozici vlastně nemohou poznat dokonalou cestu dokonalého. Aby ji zjistili, museli by se stát dokonalými, alespoň podmíněně. Je to zapeklitý oříšek. Snad jej někdo může rozlousknout pomocí jógického postupu zvaného: „Sám já a my“.