V západní tělovýchově mluvíme o rozvíjení pohybových vlastností, zejména u dětí a mládeže. Větší pokrytectví si jistě nedokážeme představit, pokud z hlediska zmíněných pohybových vlastností nezaujatě posoudíme situaci dnešní mladé generace.
Již samotné obecné chápání, které považuje pohybové vlastnosti za vlastnosti tělesné, je vlastně dosti pochybené. Jistě, mnozí odborníci asi vědí, že rozvíjení pohybových vlastností, znamená rozvíjení především duševních vlastností, které právě západní výchova, vzdělání a styl života výrazně potlačují. Tím, ale celá záležitost obvykle končí, neboť z trudného rozvíjení pohybových vlastností dětí a mládeže nekoukají žádné peníze.
Katastrofálně působí rovněž veřejně a mediálně vystupující profesionální sportovci, jejichž duševní úroveň bývá velice nízká. Jedná se o talentované jedince, kteří obvykle rozvíjejí pouze svůj talent zevním směrem, čehož cílem je ekonomické uplatnění na přísně selektivním trhu práce, ale zmiňované duševní vlastnosti tréninkem přímo nijak nerozvíjejí. Přesto dokáží strhnout okouzlené a závistivé davy fanoušků, které je poslušně a pasivně následují na jejich cestě zneužívání a hanobení lidské bytosti.
Správný pohled na pohybové vlastnosti je opačný. Pomocí tělesných cvičení, pohybů, poloh a postavení, rozvíjíme duševní vlastnosti, které náš západní systém pečlivě u dětí a mládeže právě kastruje. Nějaké dvě hodiny týdně otravného tělocviku, které poskytuje povinné základní školství svým žákům, u nich působí pouze jako účinné agens k vytváření imunitní obranné reakce vůči jakékoliv tělesné výchově. A ti školáci, kteří se nenechají odradit, obvykle padají do spárů byznysu volnočasových aktivit.
U dospělých osob rozvíjení pohybových vlastností povětšinou naráží na již dokonané smutné dílo. Je však rovněž pravdou, že u některý dospělých osob lze vhodným tréninkem jejich retardované pohybové vlastnosti (netušený talent) odkrýt, obnovit a rozvíjet. Obvykle se však u dospělých lidí při pokusu nastartování vhodného tréninkového procesu jedná o tragický obraz bídy a lesku západního životního stylu, nad kterým mohou kompetentní trenéři, kteří nechtějí své svěřence zneužívat, jenom soucitně zoufat.
Obranné reakce dospělých bývají v jejich podvědomí (těle) již tak pevně fixované, že žádnou pozitivní změnu již nepřipouštějí. Tento fakt lze kdykoliv dokázat pomocí jednoduchého praktického testu (např. pomocí zvedání rukou). Vzdor takovým překážkám, je však nutné si dospělých zájemců o bytostný vývoj vážit, ačkoliv jej sami již nemohou realizovat. Již jenom reálné ponětí o správném účelu tělesné výchově je velice cenné.
I přes fatální situaci západní tělesné výchovy nejsme tací nelidové, abychom se obvykle nesnažili poskytovat nedisponovaným zájemcům aspoň základní praktická cvičení a poučení, která jim mohou pomoci alespoň trochu objasnit problematiku zmíněné situace.
Již jenom na úrovni několika formálních pohybů a pozic se pomocí vhodného tréninkem otevírá obrovské pole možností psychosomatického vývoje, které za jediný život jedince v daných podmínkách společnosti není možné nijak cele obsáhnout. Postihnout široké spektrum nabízejících se možností smyslem základního poučení ani cvičebního postupu není.
Pro praktické potřeby je dostačující omezený počet cviků (pohybů, postavení a poloh). Po příslušných zkušenostech, lze přikročit k tréninku, který postupuje ke své podstatě přes úrovně síly, mysli a vědomí.
Ať si nikdo nemyslí, že bychom snad chtěli poblouzněné a nezralé společnosti zoufale podléhající obscénní globalizaci, nějak vnucovat pojetí tělesné výchovy nového věku. O její zralost se nejlépe postarají vlci, kteří ji vedou, a také stále narůstající utrpení, do kterého zabředla až po uši. Jde pouze o případné výjimky, které jsou schopné správné pojetí tělesné výchovy pochopit a aspoň zčásti uskutečňovat.