Občas uvádíme na našich stránkách některé příspěvky, které se týkají hnutí Haré Kršna. Někteří naši příznivci, aniž by se k tomuto hnutí přidali, měli dříve v tomto hnutí své přátele. Tito nebyli lidé ledajací, ale velmi inteligentní. Bližší osobní styk umožnil trochu proniknout do zázemí tohoto hnutí.
Nelze posuzovat nějaký směr pouze podle jeho příznivců, a jak se jeví navenek. Dostatečné vlastní zkušenosti z našeho směru činnosti ukazují, že rozdíl mezi podstatou směru a jeho zevními projevy bývají tak markantní, že je lepší se zevně k žádnému směru nehlásit.
Podle jednoho nepodařeného nebo vyšinutého jedince, nelze posuzovat podstatu hnutí. A podle podařeného jedince již vůbec není možné, neboť tomu nikdo nerozumí. I mistr tesařský se někdy, často i rád utne. Na místě je pouze vlastní praktická zkušenost a poznání. Tomu se ovšem téměř úplná většina lidí a kritiků sveřepě brání.
Však také u nás na cvičení cvičencům často říkáme a dáváme najevo: „Prosím vás, nikde se k tomu nehlaste a nepřiznávejte, že u nás cvičíte nebo jste cvičili. Vůbec to nezvládáte, působili byste nám i sobě velice špatnou reklamu.“ S čistým srdcem musíme říci, že není nikoho z těch, kteří u nás cvičí a cvičili, a kteří se tím i případně nejapně chlubí, koho by bylo možné s čistým svědomím označit za představitele našeho stylu cvičení.
Kdo je dostatečně sebekritický a chápe humanitární katastrofu (genocidu), která postihla lidskou bytost, jedince i společnost, toho výše uvedené prohlášení ponechá klidným. Ostatně je to situace, která je všude ve všech směrech lidského snažení a pachtění zcela obvyklá, tak ji pouze stačí vzít na vědomí, a nijak se jí nenechat iritovat.
Učitel, kterého žák všestranně překoná, musí být štěstím bez sebe. Takto však většina cvičenců působí svým upřímným trenérům pouze zármutek. Není potom divu, že jsou zodpovědní vychovatelé mladší generace velmi skeptičtí. Nedaří se jim jejich práce, a co je vůbec nejhorší, nedaří se práce vychovávaných na sobě samých.
Hnutí Haré Kršna zaplavilo ulice i antikvariáty svými knihami, které zůstávají povětšinou nečtené. Jejich styl a terminologie západně vzdělaného a myslícího člověka odpuzují. Obsah těchto knih i snahy tohoto hnutí si pak vykládá nesprávně, ačkoliv některé snahy tohoto hnutí lze jako nesprávné označit. Sebekritika však neumožňuje jejich kritiku. Není to náš problém, když někdo něco činí podle nás nesprávně, a nechce si nechat poradit.
Bylo by mnohem lépe, kdyby lidé tyto knihy trochu četli a snažili se pochopit jejich obsah i snahy zmíněného hnutí sami. Jinak obvykle i s vodou vylévají z vaničky i dítě. Tím dítětem jsou ovšem oni sami.
Některé jednoduché návody hnutí Haré Kršna jsou velice praktické, a dokonce se kryjí i si doporučeními jiných nauk, u kterých o jejich správnosti nemusí být pochyb. Však, přesvědčit se o tom můžete přece sami.
