Návštěva kostela může být příjemnou příležitostí. Je to prostředí, kde bývá dobré napětí. Stovky let se tam lidé dovolávají vyšší moci a modlí se za lepší osud. A tak to tam i dnes často září a hezky vibruje.
Jednou, když byl ten lockdown, tak jsme s manželkou zajeli do jednoho kostela. Pobyt v něm během mše nás osvěžil a posílil. A to do kostela celý život vůbec nechodíme.
Dnešní doba je nepochybně naplánována. Je to nutný očistec pro vše živé na Zemi. Systém, na který si dnes stěžujeme, nám vlastně dělá dobrou službu. Nutí nás žít v oproštění od vnějších lákadel, světa, omezuje nás, nutí k jakési askezi, potlačení ega, probuzení soucitu a neosobní lásky ke všemu živému, a k uvědomění si toho, kdo jsme a kam se chceme ubírat. Stávají se z nás tak trochu mniši.
Láme se chléb a každý za sebe nyní musí prokázat, kam patří, zda do starého světa či nového, lepšího. Stejně už to nebylo únosné. Ať se to například týká ekologie nebo zbrojení, o dalším raději nemluvit. Drancování planety, vraždění zvířat, vše je tady již dávno špatně.
Jak říká jeden můj známý, měli bychom těm šmejdům líbat ruce za to, že za nás dělají tu špinavou práci (za kterou navíc budou potrestáni). Takže se zdá, že je vše v nejlepším pořádku. Dostává se nám za naše prohřešky i naší slavné civilizace odpovídající léčby.
Někdo přechod do nového věku přežije a jiný možná skončí, protože už není schopen hlubšího uvědomění a změny. Někdo odejde jinam, za horším nebo lepším. Jde o selekci a to velmi přísnou.
Netřeba se bát a smutnit. Starý svět se již nikdy nevrátí, staré jistoty zmizí. Je třeba se rozhodnout, a udělat změny v myšlení, chování, životosprávě atd. Je to docela dobrodružné.
Všichni již přece dobře víme, jak žít v souladu s veškerenstvem, přírodou, vesmírem, Bohem…Vezměte si například, že kdyby se dodržovalo desatero, již dávno by byl ráj na Zemi. Místo ráje však zde vzniklo peklo. Přeji nám hodně štěstí při sebenápravě, a zejména veselou náladu, protože ta je nyní skutečně klíčová.