Naučili jsme se velice efektivně využívat Newtonovy zákony, ale k srdci jsme si je příliš nevzali. Lidská masa se pohybuje v značném skluzu za geniálními jedinci, ale opožděná si nijak nepřipadá.
Ačkoliv populace podstupuje vzdělání, které geniové předurčili, její příslušníci se geniálními obvykle nestávají.
Věda pedagogická si tohoto jevu příliš nevšímá, a tak mechanicky mele stále svou přesně podle Newtonových tří pohybových zákonů (setrvačnosti, síly, akce a reakce). U zpracovávaného materiálu se nám nehodí, když se nám mění sám od sebe pod rukama. Proto i do školství nastoupila tvrdá mechanika, a strojově průmyslová výroba občanů z lidí.
Žádné geniální Newtony nám školství vůbec neprodukuje, ale právě naopak. Má jiné problémy, kterými jsou především peníze a potom lidé, respektive nedostatek peněz a nedostateční lidé.
Výroba robotů z lidí nezná hranic. Nějaká síla, boží, přírodní nebo mimozemská vůle, která se skrývá za všemi našimi počiny, nám diktuje náš úděl.
Newton vlastně svými třemi zákony objevil a podobně formuloval sanyamu jako Patanjali ve své Jóga sutře, pouze neuvedl její výsledek. Můžeme v tom spatřovat rozdíl mezi západním a východním poznáním. Ačkoliv poznání nezná Východu ani Západku, tento rozdíl není nijak na závadu. Ovšem jak komu…
/Převést přidáním chybějícího článku západní vědecké poznání do východního není patrně úkolem naší současnosti. Naše starosti, ve kterých zabředáváme, jsou jiné. Podřídit nižší život vyššímu činí současníkům značné potíže. Tři Newtonovy zákony jimi zmítají, nedostává se jim patřičné síly, podléhají nesprávné setrvačnosti a zákon akce a reakce je jim zcela cizí. /
