Se svolením autora převzato z Britských listů (21:3.2023). Podmínky pro trénink a skromný život prostého občana byly před rokem 1989 rozhodně lepší. Boj o existenci byl mnohem lehčí. Za socializmu trpěli nejvíce tzv. komunisté (pokrytci, oportunisté, trockisté, 5. kolona, kolaboranti, kariéristé a jiní). Už nikdy se nevrátí pohádka mládí.
Oproti Rakousku-Uhersku se u nás poměry rozhodně zlepšily. Alespoň v některých ohledech. Především netrpíme pod diktátem Rakousko-Uherské monarchie, ale Evropské unie. Nehrozí nám I. světová válka, ale III. světová válka. Pokrok nelze zastavit.
Výrazné zlepšení jsme zaznamenali i v oblasti sociální. Chudoba se stala luxusem, který si nemůžete dovolit. V tomto ohledu jsme na tom rozhodně lépe, než za reálného socializmu, kdy chudoba byla zakázána. Tenkrát jste museli někde pracovat a někdy bydlet. Nyní nemusíte.
Vzhledem ke klimatu, s tím bydlením je to u nás problém. On byl vlastně již od dob, kdy po zemi chodil Kristus pán: „Lišky mají svá doupata, ale syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
Míst v azylácích je omezeně. Bydlí se i pod mosty, ale stále to není tak hrozné, jako v naší vysněné Americe. V naší vysněné Americe se nežije, ale prožívá Americký sen. Tak jej prožíváme také, zvláště pokud za to máme dobře zaplaceno.
On ten reálný socializmus nebyl tak hrozný, jak se nám starým nepřátelům socialismu snaží namluvit mladí občané, jacísi dnešní uvědomělí svazáci, kteří jej nezažili, a jejichž rodiče i prarodiče byli v KSČ, SČSP, SRPŠ, ROH, Svazarmu, ČSLA, SNB a jinde. Po zkušenostech s buržoazní demokracií bychom již proti proletářské demokracii tolik nebrojili.
Dnes ani moc nebrojíme proti buržoazní demokracii. Je nám jasné, že bude hůře, a že na ni budeme vzpomínat v dobrém. Existenční boj totiž přituhuje. Prostý chudobný život si nemůžete dovolit.
Za reálného socializmu jste podepsali nájemní smlouvu, smlouvu o odběru elektřiny a smlouvu o odběru plynu, a měli jste na 20 či více let pokoj. Pak již jenom zbývalo chodit do práce, sportovat a na pivo. Scházela vám týden před výplatou stovka? Tak jste si ji půjčili od příbuzných nebo od známých či přátel.
Abyste úplně nezblbli, poslouchali jste Svobodnou Evropu, půjčovali jste si, četli, opisovali a šířili nežádoucí literaturu. Na poslouchání Svobodné Evropy vám komunisté prodávali rádio sovětské výroby, které bylo možné poslouchat bez rušení. Blbci se trápili s drahým japonským tranzistorákem z Tuzexu
Bylo veselo. Bylo to jednoduché. Za všechno mohli komunisté. Podle komunistů za všechno mohli kapitalisté. Všichni si díky tomu připadali mravně čistí. Návštěv psychologů, sexuologů a psychiatrů nebylo potřeba. Byla by to ostuda. Dnes je ostudou, pokud je nenavštěvujete.
Potetovaní byli jen kriminálníci. Byla by to ostuda. Dnes je ostuda, pokud potetovaní nejste. Každý si hned myslí, že jste nepřítelem buržoazně-demokratického zřízení. Jako nepřátelé lidově-demokratického jste tenkrát za normalizace nosili texasky a dlouhé vlasy. Dnešní normalizovaní mladí ani nevědí, že normalizace byla po 1968. Vlastně nikdy neskončila.
Dnes abyste se ze všeho podělali. Všechno je až k podělání složité, komplikované, nesrozumitelné a děsné. Malá nepozornost nebo selhání a již vás mají čerti na vidlích. Malé zaváhání a již jste existenční boj prohráli. Všude jsou státem požehnané pasti, návnady, nástrahy a číhající dravci, šelmy, svině a hyeny.
Popisovat to všechno není třeba. Pokud to nevnímáte, není vám pomoci. Stali jste se odpudivým marasmem, který kolem sebe šíříte, a ve kterém si náramně libujete.
Měli bychom za to vše být vděční, ačkoliv to bolí. Osvobozuje to duši. Pudí nás to do království nebeského, zatímco v kýženém snu o pozemském blahobytu bychom dočista shnili.
