Statisticky je zcela jednoznačné, že nekuřáci, abstinenti, bezdětní a impotenti jsou na tom mentálně, finančně, sociálně, ekonomicky i jinak mnohem hůře nežli kuřáci, alkoholici, rodiče s dětmi a osoby promiskuitní.
Čestné jsou výjimky z uvedeného pravidla. Co na tom, že hlupáci je mají za hlupáky. Vždyť tací podle sebe soudí druhé. S ušlápnutými lidmi, žádnou demokracii nevybudujeme – nečeká je žádné království pozemské ani nebeské.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí, a může se povyšovat nad osoby pracující. A není jich vůbec nijak málo, těch nezaměstnaných, kteří pohrdají pracujícími lidmi a cítí se nad nimi povzneseni.
„Ámen, pravím vám,“ řekl hňupům Ježíš. „Smilníci a nevěstky vás předcházejí do království nebeského.“ Zlé jazyky tvrdí, že církev, aby mohla ovládat lidi, dělat z nich vykořisťované hlupáky, a potlačovat jejich vlastní iniciativu, aktivitu, vitalitu a tvůrčí síly, tak vymalovala obraz Ježíše na kříži svatého a mrtvolného.
Morálka, která je ctností z nouze, se nepočítá, neboť ještě více ochromuje osoby indolentní čili lidi tzv. budižkničemu. Nemaje vlastní iniciativy, jejich smutným účelem je přiživovat se na osobách aktivních, nabalovat se na lidi činorodé, omezovat je v činnosti a vysávat jejich životní síly.
A tak, zatímco někoho je nutné v jeho spádech omezovat, jiného je potřeba v nich podporovat. Osoby mentálně monopolární to ovšem nikdy nepochopí. A když něco pochopí, tak špatně, a vyberou si pro sebe nepatřičný postoj.
Morálka by měla vitální síly podporovat a usměrňovat, nikoliv je umořovat. Pokud člověka umrtvuje, je prostopášný život lepším. Tento ovšem vyžaduje oproti lidem indolentním notnou dávku odvahy a nesobectví. A také třeba sebekontrolu, vzdělání a jiné rozvinuté schopnosti, které činí člověka platným členem společnosti.
Kdo nic neumí, nechce nic dělat a jenom mluví nebo čumí, není k ničemu. Takového za partnera nikdo příčetný nechce. Musí se prznit sám. Údajně jsme se prý chtěli věnovat tréninku, ale skončili jsme na neschopnosti, tuposti, pohlavní zakrnělosti a úchylnosti mdlých příživníků, kteří cizopasí, paralyzují jakoukoliv činnost, a svoji otupělou pasivitu si kladou za svoji osobní ctnost.
Jak je celá desetiletí zřejmé, vyšší nesoutěžní trénink je na uvedený problém slabý. Ten je určen pro ty jedince, kteří se v konkurenci osvědčili, a shledali ji na základě osobní zkušenosti a úspěšnosti hloupou a zbytečnou.
Ubožáček zajíček v své jamce sedí a spí. Sedí sám, sedí sám. Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati. Chutě skoč, chutě skoč, a vyskoč.
