Informatikou se v našich příspěvcích zabýváme poměrně často, ale byli bychom mnohem více rádi, kdyby se jí zabývali naši čtenáři. Mnohem snáze by se tím stav věcí pohnul lepším směrem.
Příčetným lidem je zřejmé, že každá informace je desinformací, a že každá dezinformace je informací. Pro jednoduchost tedy stačí uvažovat a mluvit jenom o informacích. Ti méně příčetní se hádají v případě informací o pravdu a nepravdu (lež), aniž by vnímali za protlačováním informací do lidské mysli sílu zájmů.
Právo silnějšího nelze zrušit nejapným výkladem a dodržováním povrchní morálky. Naopak, povrchní morálka slouží pouze k jeho prosazování. V našem projeveném vesmíru jde jenom o sílu, vše ostatní jsou pouze chiméry určené pro slabé, aby tento zákon silnějšího nepochopili a nechali se od silnějších poslušně ovládat. Nakonec však i síla, která se vyčerpá nesprávným způsobem, podlehne. Konkurence je bolestivým životním údělem morálně a mentálně nedostatečných bytostí. Konkurence je trapným osudem zdegenerované lidské rasy.
Nejde tedy o informace, které při komunikaci tak rády selhávají, nebo jsou účelově zneužívány. Brutální válka informací nastala zejména spolu s příchodem nových digitálních, informačních a komunikačních technologií. Duševně omezení lidé, kteří nejsou schopni správně vnímat nejlepší zájmy celku a jedince, v této válce tvoří pouze zpracovávaný materiál, který je po vyždímání životních sil určen k likvidaci.
Materiál, respektive vědomí v něm obsažené, které jej tvoří, je v procesu své existence zákonitě vystavován zkušenostem, které v dlouhodobém horizontu mají přivodit jeho probuzení. Materiál ovšem nevnímá a nechápe procesy, které jej postihují, a tak se snaží unikat nelibým tlakům k libému prožívání. Touto svojí vlastností je předurčen ke svému zpracovávání, při kterém utrpení nabývá na stále větší síle.
Důvodem konkurence, krizí, kolizí, potlačování a střetávání sil je zevní vesmír, který je končený. Konkurence sil v něm působí komprese, která obvykle končí explozemi. Moderní duševně omezená představa nekonečně se rozpínajícího vesmíru je vskutku šílená. Z vyššího hlediska je však tato chorá představa záchrannou pojistkou, která ji sebevražedně zničí. Ovšem za apokalyptických hrůz a utrpení.
Informace je v obvyklém případě součástí bytostné deformace či degenerace, které bychom se měli chtít vhodným úsilím a tréninkem v nejlepším zájmu svém i celku snažit zbavit. Dosáhnout však toho, aby informace sloužila k bytostné regeneraci, je velice obtížné, neboť spád, kterým informace obyčejně působí je dán silovými zájmy, které jsou podvědomého či pudového charakteru.
Jsou to vlastně informace, které ničí lidskou bytost, a které jsou pravým morem života i úsilí, které se tomu moru snaží zabránit (tréninku). Osvobodit se však o všudypřítomné konstrukce informací, která blokuje mysl civilizovaného člověka, je velice závažným problémem, na jehož řešení všechny snahy velice snadno selhávají.
Mysli zcela pohlcené a zajaté v labyrintu abstraktních duševních konstrukcí není povaha osvobozujících snah vůbec nijak zřejmá. Obvykle se celým svým pudem sebezáchovy reflexně drží mříží, které ji omezují a které považuje za realitu, přičemž osvobozující snahy chápe zcela nevraživě.
Absurdním na celé situaci moderního otroka je to, že ačkoliv člověk touží po svobodě, přesto se k otroctví zoufale připoutává. Správný trénink vede k osvobození mysli, respektive svobodná mysl je jeho podmínkou. A nyní babo raď.
Cvičení pokyn (informace) trenéra slouží cvičenci pouze jako směrový ukazatel, který má vést k podstatě objektu (jevu), kterým je v konečném důsledku cvičící člověk sám. Svým způsobem vůbec na kvalitě pokynu nezáleží, zda je jako informace pravdivý nebo jako dezinformace nepravdivý. Jeho podstatou je silový impulz, který by měl cvičenec na základě své vlastní iniciativy správně zpracovat.
Jak je však zcela obvyklé, cvičenci a lidé vůbec, jakoukoliv vlastní iniciativu a aktivitu postrádají, neboť nejsou vzdor jejich holedbavému přesvědčení svobodné mysli. Jejich iniciativa i aktivita jsou odvozené, a informace na ně působí pod vlivem povahy, podvědomí a pudů.
Zvířata mají mysl mnohem svobodnější než civilizovaní lidé. Kdo trochu pronikl do jejich světa, nestačí se divit jejich zázračným duševním i tělesným schopnostem, kterých se moderním lidem zoufale nedostává.
Zvíře například nepotřebuje žádných abstraktních informací, aby dokázalo duševně pojmout a osvojit si trojrozměrný model pohybu. Zvířata například úžasným způsobem ovládají svoji životní sílu, která je příčinou jejich tělesného pohybu v gravitačním poli.
Moderní člověk obvykle nemá ponětí ani o své síle, ani o síle prostředí, ve kterém se nachází. Hypnoticky uspán, ve svém mrtvolném bytí tlí a podléhá mrtvolnému rozkladu. A bušení do materiálu, které u něj vytváří zpětný ráz, považuje za život.
