Ekonomika je vědou či uměním hospodaření s energií. Je to obor, který spadá pod čínský chi-kung, který zdůrazňuje souvislost procesů v lidském organizmu s přírodou či jeho životním prostředím – zabývá se spojitou kosmologií mikrokosmu a makrokosmu.
V podstatě můžeme rozlišit dvě hlavní ekonomiky, které se zčásti prolínají – ekonomiku sobeckou mužskou (yang) a nesobeckou ženskou (yin). První chce druhou zničit, ale ta druhá první vlastně nikoliv.
Z uvedeného vyplývá, že v současnosti není možné dát oné druhé ekonomice šanci, aby se uplatnila a prokázala svoji oprávněnost. Historické pokusy, které se slibně vyvíjely, byly násilím potlačeny, přičemž bezbřehé hanobení. svádění vlastní viny na druhé, si přišlo na své.
Ničit kvůli nějaké skupince družstevníků světový kapitalistický řád, je jistě nesmyslné. Lidstvo by tím přišlo o prvořadého výchovného činitele, který mu přináší potřebné negativní zkušenosti a poznání.
Kapitalizmus vykořisťuje člověka a přírodu. Lidi, kteří kapitalizmem trpí, by měli zkoumat, jak jej vykořisťovat. V přírodě v oblasti parazitních a hostitelských vztahů existuje například symbióza, ale i dokonce zpětná vazba, kterou lze popsat jako vykořisťování parazita hostitelem.
Jako inteligentní lidé bychom se měli o něco takového do určité míry zajímat, zvláště když je to neosobní podmínkou poslání, kterého jsme se ujali. Pokud jsme morálně a mentálně zaostalí, a nejsme něčeho takového schopni, je to také v naprostém pořádku. Je to náš boj – naše cesta.
Nejsme-li pro nic lepšího či vyššího zralí, přeskakování vývojových stupňů by mohlo ublížit nám i druhým. Upřímnost k sobě (sebekritika) by měla být na prvním místě.
