Jak se dnes určitě zcela správně tvrdí, zatímco jsme před rokem 1989 měli 40 let teorii marxizmu-leninizmu, tak dnes od roku 1989 máme praxi. Mezi marxizmem leninizmem a svobodou a demokrcií probíhá konflikt mírné intenzity.
Klasikové marxizmu-leninizmu nebyli žádnými hlupáky, jak nám dnes desítky let namlouvá nevybíravá propaganda. Tati jako příklady jejich hlouposti například uvádí zkomolené teze ML, kterých se v praxi dopouštěli všelijací oportunisté, chytráci, kariéristé a hlupáci, nebo prázdné regály.
Klasikové ML se však přes svoji erudici dopouštěli různých chyb a nedostatků, u kterých si kritikové nebývají zcela jisti, zda tomu bylo záměrně, z nevědomosti či z hlouposti.
ML však bezesporu určitě vytvořil základ, dno či zeď (realitu), od kterých se odráží současný systém takzvané liberální svobody a demokracie. Mezi realitou a její reflexí je větší a silnější vztah, nežli bychom si mohli myslet. Mužský princip (yang) je reflexí ženského (yin) a naopak.
Pro ML byl realitou kapitalizmus, imperializmus, kolonizátorství, vykořisťování člověka člověkem, potlačování lidských práv a podobné jevy, které mu přecházely, a kterých byl ML reflexí (negací).
Nyní je tomu naopak. Dnešní svoboda a demokracie jsou negací (reflexí) ML, a jeho reálného působení v praxi. Však také největší hlásné trouby svobody a demokracie chrlí na veřejnost zkomolené i nezkomolené komunistické názory jedna radost či jedna báseň. Zloděj křičí, chyťte zloděje.
Svádění viny na druhého spočívá v odkazování iniciativy na druhého, aby tím vynikla vlastní nevinnost. V tom jsme my lidé, zvláště pak ti civilizovaní, vskutku rozenými mistry. Svádění viny na druhého vlastně pochází již od samotného boha stvořitele, velkého třesku, počátku či prvotní příčiny našeho vesmíru. Tak proč bychom tím netrpěli i my?
Povšimněte si, prosím, například onoho jevu u momentální současné reality v Evropě, u tzv. konfliktu mírné inteznity, jak jej nazvali někteří analytikové.
Pokud neznáme objekt reality, těžko pochopíme realitu její reflexe. V takovém případě obvykle jednostranně inklinujeme pouze k jednomu pólu (principu) polarity, a chytřejší z nás pak zneužívají nás, jako my zase zneužíváme ty hloupější z nás.
Oh, jak je to spravedlivé. Také v tom nacházíte víru a naději, nebo jste to vůbec nepochopili?
