Mentální zkratka je výsledkem podvědomého stereotypu reflexního reagování, který vytváří sobě vlastní sféru určité reality, kterou nevědomky lidé zaměňují za realitu nejvyšší. Zkratkovité jednání je typickým případem vnímání, myšlení a jednání se kterým se při praktickém tréninku potýkáme.
Mentálním zkratem se historicky zabývalo a zabývá velmi mnoho osob – například mnichové různých náboženství, umělci, buddhisté, vojáci, propagandisté, filosofové a jiní. Pouze obecný lid se jím nijak nezabývá, prožívá jej, a svými zájmy žije zcela ponořen ve sféře mentálních zkratů.
Reflexní reagování by mělo být ovšem také náplní každého bojového tréninku, zvláště pak východního charakteru. V rozkládání mentální sraženiny, kterou podvědomý reflexní stereotyp jednání vytváří, se například cvičili japonští samurajové. Činilo je to příslušníky nejvyšší společenské třídy. Podobné tomu bylo i v Evropě za raného feudalizmu, než šlechta zdegenerovala.
Nejkratší vzdáleností mezi dvěma body (A a B) se reflexně žijícím lidem jeví přímka (úsečka). Tato duševní zkratka je činí při překonávání vymezené vzdálenosti hospodářsky velice snadno využitelnými. Nebo, například v případě zmíněného samurajského způsobu boje syny smrti.
Úsečka, jako nejkratší vzdálenost mezi dvěma body, je zcela hypotetická. Jak můžeme znát z praktického tréninku, je to skutečnosti časově nejdelší a nejnamáhavější časový úsek výkonu pohybu, během kterého zkušený nepřítel dokáže vykonat mnoho jiných pohybů, které vykonavatel zkratkovitého pohybu vůbec nevnímá. Kdo nezná sebe, nezná ani nepřítele. (Mistr Sun)
Uvedené tvrzení lze dokázat nesčetnými způsoby. Jedním z nich je tzv. mentální sval. Je to výraz, který používáme při tréninku k popsání mentální zkratky u jednoduchých tělesných pohybů.
Většina cvičenců oddávajících se různým cvičením sportovního, soutěžního a bojového si svůj trénink mylně vysvětluje jako zlepšování a posilování mentálních zkratek (reflexů).
Pokud se jim jejich úsilí ve srovnání se stejně postiženými osobami daří, jeho mylnou správnost a oprávněnost jim dokazují tzv. hmatatelné výsledky (např. umístění, poháry, medaile, sláva, peníze, společenský úspěch aj.), které je v jejich mylném přesvědčení pouze utvrzují. Je to ovšem úspěch na cestě dekadence, po které se dlouhodobě ubírá celá naše současná společnost.
Myslíte si, že budeme vašemu nepříteli vykládat, jak mentální zkratky přesně fungují? Nebylo a není k jejich zkoumání dost příležitostí v tréninku při procvičování základních cviků? K čemu je dobré se naučit jejich teoretickému výkladu, který jejich zhoubnost pouze posiluje?
