Nulová matematika

Matematika je jedním z geniálních vynálezů, jak lze vyrábět z lidí úplné hlupáky. Původně věda géniů, matematika byla trestuhodně zneužita k mentální retardaci lidských bytostí.

Lze předpokládat, že tupohlavá školská výuka matematiky se přinejmenším za poslední století nijak nezměnila, a dokonce možná i zhoršila. Aspoň, co se týká minulého století, školní předmět matematiky se pečlivě vyhýbal jakémukoliv poučení o podstatě matematiky, kterou je nula (0).

Ačkoliv nula vykazuje ze všech čísel ty nejzajímavější možné vlastnosti, její praktické studium je jako pečivé tabu a nenápadně odsouváno z pozornosti laické i odborné veřejnosti. Klidně si můžeme myslet, že se za tím skrývají nečestné úmysly, jako ostatně za vším, co se týká současné civilizované kultury.

Jedno je zcela jisté. Geniální vědci minulosti, kteří stvořili různé systémy matematiky, dobře ovládali matematiku nuly. Jinak by nebyli schopni ony systémy stvořit. Posoudíme-li v tomto světle fakt, že matematice se učí miliardy lidí, mělo by nám být podezřelé, proč díky ní nevznikají adekvátní počty inteligentních lidí? Proč se neobjevuje více vědců, kteří by stvořili nové systémy matematiky?

Není divné, že matematika je spolu s tělesnou výchovou na školách nejvíce nenáviděným předmětem? Není to tím, že běžná výuka matematiky zcela ignoruje nejzajímavější podstatu tohoto předmětu? Nebo není tím, že vědomí dnešního člověka je extrémně odpoutáno od těla a navíc do mentálních oblastí virtuálních realit?

Jsme daleci toho, zde suplovat to, co matematika tak podezřele zanedbává. Pro případné zájemce pouze uvedeme několik příkladů, které jim mohou sloužit jako vodítko pro usměrnění jejich zájmu. Jen připomínáme, že se nesmí nechat odradit zdánlivou nesmyslností těchto příkladů. Práce s podobnými příklady je vskutku detektivní. Zvláště, když nula vraždí všechna čísla.

Sčítáme-li nuly, vždy dostaneme nulu, ačkoliv sčítané nuly jsou různého původu (např. 0 + 0 + 0 = 0). Odečteme-li od jakéhokoliv kladného čísla záporné číslo stejné hodnoty, vždy dostaneme nulu (5 – 5 = 0). Nuly pocházející z různých odečtů jsou stejné (např. 5 – 5 = 0;  4 – 4 = 0; 0 = 0). Na další příklady jistě přijdete sami.

Dosadíme-li za čísla konkrétní objekty reálného světa, začnou se dít velice nepěkné věci. Před zraky laické i odborné veřejnosti se tak denně páchají obludné zločiny, které nikomu ze svědků nepřijdou nijak podezřelé. Začne-li se počítat, všichni zúčastnění se okamžitě stávají zmanipulovanými předměty předváděných početních úkonů (kouzel).

Nula má vysoce zajímavý ambivalentní charakter. Nula, ačkoliv nemá žádné vlastnosti, přesto má vlastnosti všech čísel. Ačkoliv nula neexistuje, přece existuje.  Počítají-li s nulou různí lidé, nula je vždy stejná. Nula od nuly pojde. Nula nule neublíží, kde nic není, tam ani smrt nebere. Tak protikladné vlastnosti jako vykazuje nula,  žádné číslo, dokonce ani žádný objekt ve vesmíru.

Je také zcela zásadní otázkou matematiky, kdo vlastně ve skutečnosti provádí všechny ony matematické úkony? Kdo si to tak nepěkně hraje s lidmi? Kdo si to tak ohavně zahrává s jejich životy a důvěřivostí? Třeba se vám podaří odhalit, co je to za rošťáka.

Na vyřešení zmíněného velice závažného kriminálního případu by měla být vypsána odměna. Kolik byste chtěli na ní přispět? Proč se na zamlžování toho zločinu protilidskosti vydávají takové nehorázné prostředky? Proč je veřejnost tak sprostě klamána? A proč jsou tak neomaleně porušována její občanská a lidská práva?