V dějepisu, který je tabu, a se kterým se asi zjevně nesetkáme u školních tabulí, se rozlišuje pevninský a ostrovní systém říší. Tento jednoduchý model velice usnadňuje chápání historie, geopolitiky či globální politiky. Pokud jej pochopíte, další případné studium dějepisu přestane být nudné, a může zjevit kořeny vlastního původu i zákulisí marasmu, který se dnes obecně mylně považuje za politiku (psychologii, taktiku a strategii).
Onen odporný marasmus svojí špínou a zápachem pochopitelně odpuzuje všechny poslušné a slušné lidi. A to je jeho skutečným účelem. Podstata obsahu každé fekální jímky se přece tvoří v kuchyni zářící čistotou, a nikoliv v jímce samé, jak se jeví znechuceným strávníkům.
Je tedy rozdíl, když z donucení se nazpaměť učíte suchopárný dějepis ve škole u tabule, nebo když jej z vlastního zájmu studujete na základě zaznamenaných informací (z druhé ruky), anebo když si pouze ověřujete poznatky (z první ruky), které pocházejí z vlastních vhledů do podstaty zmíněného marasmu.
Slovo marasmus patří foneticky do vyjmenovaných slov od slova mar, jako je zmar, máry, marnost, martyrium, mor, moření, moře, morbidní a mnohé jiné (hlásky o a a bývají v různých jazycích zaměnitelné).
Mořská organizace říše je jistě odlišná od zemské. Zkombinujeme-li oba systémy, snadno pochopíme nejhorší, nejlepší a kombinované systémy politicko-hospodářského uspořádání, které jsou v globálních i lokálních podmínkách aplikovány. Je pochopitelné, že globální mocnosti se snaží nejlepší systém vlády uzurpovat pro sebe, ty horší svým připojeným državám (spojencům), a ty nejhorší svým nepřátelům. A tito zavržení přátelé pak mohou být ve svých lokálních podmínkách tak desorientování, že si zde sami z vlastní vůle a rozhodnutí staví sobě šibenice.
Občanský hmyz ovšem systém labyrintu, v jehož slepých uličkách zoufale hledá chutná sousta potravy, nijak nezajímá. A to zvláště, když je to systém jejich vlastní mysli, kterému se pod živelným tlakem podvědomí podvolují, a který je rozkladně pudí k marnému občanskému hemžení nebo zahnívání. Myslíte si, že ten, kdo vám vládne, vám bude u tabule vykládat tabu toho, jak vám vládne? A to navíc, když vás to vlastně vůbec nijak nezajímá? Kazí vám to přece trávení.
Zemský systém (země) je likvidován (zkapalňován), vlády se ujímá mořský systém (voda). Nevládne pevný systém cti, ale tekuté morálky. Od potopy světa k potopě světa, periodicky se země noří do vody, podobně jako v posmrtných stavech barda.
