Pohraniční soustředění je klasickým způsobem tréninku, který je porůznu doporučován. Je běžnou součástí tréninku bojového charakteru, zejména východního, ale i v západních podmínkách bývá rovněž často doporučován osobám, které jsou příliš zaměstnány občanským způsobem života, takže nenacházejí času, sil a místa pro cvičení speciální.
V čínském chi kungu patří pohraniční soustředění do kategorie zevního chi kungu, který vytváří vhodné předpoklady pro chi kung vnitřní.
Provádění pohraničního soustředění je velice jednoduché. Stačí sledovat úkony svých končetin. Obvykle je to snazší u končetin horních (rukou), než u spodních (nohou), proto je možné začínat tímto způsobem. Pokud si cvičící povšimne, že uvědomělá činnost rukou vyvolává určité reakce ve spodních končetinách, popřípadě trupu, může postup obrátit a uvědomovat si primárně nohy.
Pro pohraniční soustředění jsou vhodné stereotypní pohybové a pracovní úkony. Pokud jsou všechny úkony jiné, jsou s jejich provedením formální potíže, které osobu nutí, aby se soustřeďovala na výkon činnosti za hranicí svého teritoria, čili takříkajíc na území svého nepřítele, který provádí úkony za ní. V takovém případě se tedy nejedná činnost uvědomělou, ale reflexní, kterou se snažíme vyloučit. Mnoho lidí považuje takovou rozmanitost za zajímavou i zábavnou, a dokonce ji i vyhledávají. Ovšem ke své škodě.
Je zcela samozřejmé, že každý otrok objektivní reality musí velice dlouho dřít na úhoru nepřítele, aby jej zvelebil a posílil nepřítelovu moc a vytvořil mu co největší majetek.
A je také zcela běžné, že většina vychytralých otroků se snaží svého nepřítele naivně podvést, místo toho, aby podstoupili jeho víceméně pohodlnou školu. Tací povaleči a příživníci vzdor svému vychytralému a sebevědomému přesvědčení obvykle nijak netuší, že jejich nepřítel s takovýmito jejich nejapnými postoji předem počítá, že je provokuje, a že tyto dokáže velice snadno a účinně využívat ve svůj prospěch.
Peklo není vůbec tak hloupé, jak se naivní hříšníci hloupě domnívají. Nepřáteli kapitalizmu nejsou bezprizorní povaleči, chátra a luza, ale pracující lidé. A však jim to také dává pěkně najevo.
Je mnoho denních úkonů, které lze využít k pohraničnímu soustředění, a které každý z nás denně mnohokrát provádí zcela automaticky a podvědomě, a které z něj činí biologický stroj, pracovní nástroj, golema, zombie či jiné mátohy.
Klasickým způsobem pohraničního soustřední jsou japonská umění nudy, která se snaží nejprve dosáhnout optimální uvědomělé řemeslné zručnost a posléze jejího přetvoření v umění (do). Avšak pozor, ve východním kontextu má náš výraz „umění“ zcela jiný význam, než v našem západním.
