Možná vás také někdy mrzí, že existují různé pohromy, jako jsou přírodní katastrofy, nemoci, pandemie, války, masakry, migrace, krize, dluhy, lichvy, podvody, zločiny a jiná dopuštění osudu, či něčeho jiného.
Možná vás také někdy občas mrzí zlo, kterého se na vás svět dopouští, nebo vy na světě. Možná vás také někdy mrzí, že je někde dopouštěno zlo, nebo že by mohlo být dopouštěno dokonce i na vás, vašich milých nebo na vašich věcech. Možná vás takové otázky také někdy tíží, obtěžují, nebo vám jsou možná jako hloupé úplně ukradené.
Nezáleží na tom, jestli vyznáváte nějaký iniciativní faktor, nebo vůbec žádný – zda dle své libosti někdy nebo vůbec nikoliv věříte v boha, ďábla, nějaký ideál, dobro, zlo, nebe, peklo, ráj, zákon, osud, přírodu, objektivní realitu, iluzi, sebe, druhé, lidi, peníze, vědu, prázdnotu či jiné původce dění nebo vůbec v žádné.
Jedním z důvodů, proč je zlo dopouštěno, je možná ten, abyste si takovou otázku, proč je zlo dopouštěno, vůbec kdy nebo konečně připustili. A možná, abyste si ji pořádně připustili až pod kůži. A možná, že pokud tomu tak ještě není, že lze se možná domnívat, že zlo možná bude dopouštěno stále více a stále větší, dokud se vám ta otázka možná nedostane až na samý morek vašich kostí.
Jinou odpovědí, která se možná nabízí na položenou otázku, může třeba být, že je tomu tak proto, že nemáme jiné lepší starosti. Mnozí tvrdí, že osud, který prožíváme je dán náplní naší mysli. Zhodnotíte-li obsah mysli druhých lidí, nejlépe pak ten svůj, možná potom připustíte, že zlo může být jediným obsahem mysli, který nás lidi nebo vás nutí samostatně přemýšlet na svojí či jinou prožívanou realitou.
Možná pak připustíte, a ostatní obsahy mysli, které neustále prožíváte, na jejichž základě jednáte, myslíte a vnímáte, jsou vám vnucované, že se vám vnucují, nebo že jsou vámi a vašimi potřebami a zájmy vynucované. Možná, když klidně zhodnotíte tyto obsahy mysli, tak se podivíte, jak jsou možná vlastně povrchní, zbytečné, malicherné, pošetilé, plytké, nepodstatné, škodlivé, nejapné a jinak všelijak hloupé, a to dokonce i tak jako jejich samotní nositelé, kterými jsou druzí nebo nakonec i my či vy sami.
Možná také dospějete k nepříjemnému zjištění, že bez zla bychom mrtvě, lhostejně, nečinně, tupě a hloupě hnili a tak všelijak degenerovali, podléhali celkovému bytostnému rozkladu, kterému tak jako tak stejně podléháme, a to se zrychlením, které moderní věk, věda a pokrok provází, které nás či vás nemilosrdně vleče a pohání.
Možná vás také napadne, že takové články, jako je tento, vás jenom pouze manipulují směrem, kterým byste možná jinak ani neuvažovali, uvažovat nechtěli nebo nemuseli, a že jsou vlastně dosti hloupé jako jejich autor. A možná i zjistíte, že i tento váš závěr byl zmanipulován vnuceným obsahem od vaší mysli.
A když nic jiného již nemůžeme a nezmůžeme, užívejme si tedy náležitě všech těch obsahů mysli, které námi zmítají a pokoje nám nedají. Užívejme si toho užívání si. Dnešní doba všemu užívání si přece velice přeje, veškeré užívání si podporuje. Je to základ její psychologie, sexuologie, sociologie, politiky, ekonomiky, prosperity, blahobytu, svobody, demokracie, zákonů, lidských práv, občanských svobod a jiných řádně užívaných a zneužívaných pojmů, konceptů, plánů, schémat a dalších nesmyslů.
Podivná věc, taková mysl, jestli ji takto jako věc můžeme vůbec jako takovou nazvat, nemyslíte? (Opět zase další manipulativní otázka desinformačního charakteru, ale v tomto článku již ta poslední.)
