Teorie má sloužit praxi. Aspoň se to tak říká. Časem se však vyvinulo silné společenské povědomí, které praxi nepokládá za primárně důležitou, ale druhotnou. Teorie tak zvítězila nad praxí. Důsledky toho, jsou katastrofální, pokud jste pesimisty, a jsou skvělé, pokud jste optimisty.
Dnešní lidé, aniž by si toho všimli, vzdor neustálému agresivnímu vybízení a zoufalému snažení o praktický život (prožívání), žijí stále více a více jenom teoreticky. Teorie je duchovní vůdce, který ničí praktický život. Její kosmologický význam by měl být každému jasný. Zejména těm, kteří si nepřejí zničit život na planetě Zemi.
Můžeme se zcela oprávněně domnívat, že z hlediska zkázy naší civilizace je účelem všechno praktické převést na teoretické. Teorie nahrazuje a ničí praxi. Nebylo by to v dějinách lidstva poprvé, kdy kultury, civilizace, státy, rasy a národy byly zničeny teorií, která se ujala nadvlády nad praxí.
Nás by však měla zajímat úloha teorie a praxe z hlediska vývoje lidské bytosti a možností a prostředků, které se jej snaží kladně ovlivňovat, a které zkráceně nazýváme tréninkem.
Výraz trénink je téměř nicneříkající slovo, jehož význam si doplňuje každý sám obsahem, jaký mu dává podle svých nabytých zkušeností, poznatků, poznání, ale i podle své povahy a předsudků, kterými trpí nebo je zatížen.
Již z formulace předešlého souvětí by měl vlastně vyplývat první účel tréninku. Kdo jej nechápe a nesnaží se jej realizovat, je proti svému mylnému přesvědčení na špatné cestě.
Většina příspěvků, možná že všechny, které jsou publikovány na našich webových stránkách, obsahují různé praktické návody, které vybízejí čtenáře k vyzkoušení. Jako redakce bohužel nemáme žádnou zpětnou kontrolu, která by nám vyjevila, zda čtenáři ony návody v příspěvcích nacházejí, a případně i zkoušejí. Spíše se můžeme domnívat, že většina čtenářů návnady líčené v námi publikovaných příspěvcích nevšímavě přehlíží.
Snažíme se jít na věc oklikou, ačkoliv bychom velice rádi raději podávali přímé technické návody ke cvičení, ale jak z praktického cvičení dobře víme, tyto jsou pro cvičence ještě nesrozumitelnější, než problémy publikované populární formou zmíněných příspěvků. Jdeme tedy na věc od lesa, ale ten byl díky kůrovcové kalamitě již dávno vykácen.
Identifikovat problém a jeho řešení, by se měl každý jedinec snažit sám. Teprve potom je možné, aby získal nějaký užitek ze srovnání se zkušenostmi, poznatky a názory druhých. Toto nepřímé nucení k samostatnosti však nebývá příliš účinné. Cvičenci jej obvykle chápou opačně a činí opak žádoucího. Jak jsou tomu z občanského prostředí zvyklí, nechtějí se ujmout iniciativy, a navíc obvykle nemají o iniciativě vůbec žádné ponětí, pletou si ji s reflexí iniciativy cizí.
Fenomén iniciativy (jap. sen) a nakládání s ní, je jedním z hlavních úkolů cvičebního procesu (tréninku). Veškerý trénink, ale i život lidský, je vlastně otázkou iniciativy. Není divné, že si toho lidé tolik náruživě zapletení do tenat života nijak nevšímají?
Iniciativa je opět problémem, který zde nechceme probírat přímo. Je k tomu mnoho důvodů. Především ten, že je technická teorie tohoto fenoménu je kontraproduktivní, a také proto, že se snažím nutit druhé k jejímu samostatnému zkoumání.
Řekněte sami, kdo by neměl radost z toho, když je druhý chytřejší? Přinejmenším je to velice pohodlné. Parazitování hloupějších na chytřejších jsou plné nešťastné dějiny lidstva. Hloupost je základem moci, politiky a ekonomiky. Což není dělání hlupáků z druhých podstatou trvale udržitelného ekonomického růstu, prosperity, blahobytu, svobody a demokracie?
Na pozadí indické filosofie je iniciativa ponořena ve třech kvalitách přírody (povahy), kterými jsou zatemnělost (tamas), vzrušení (rajas) a světlost (satva). Již toto vyjádření by mohlo inteligentnímu člověku stačit jako nápověda k tomu, aby zkoumal svoji povahu, a snažil se zbavit svojí otrocké podřízenosti vůči jejím kvalitám.
Než se karate zvrhlo, jeho motto tvrdilo, že cílem jeho tréninku není vítězství ani prohra, ale morální zdokonalení toho, kdo jej cvičí (karate-ka). Moderní propagátor karate, Gichin Funakoshi, před jeho zvrhnutím tvrdil, že karate není odtrženo od života. A můžeme klidně říci, že karate je pouze jiným názvem pro život. Otázkou zde pouze zůstává jaký život?
Do naší redakce přišel dotaz od erudovaného čtenáře, ze kterého vyjímáme: „Prostudoval jsem skoro veškerou dostupnou literaturu o indické filozofii v češtině i částečně v angličtině, ale nikde jsem se nesetkal s tvrzením, že „iniciativa je ponořena ve třech kvalitách přírody (povahy), kterými jsou zatemnělost (tamas), vzrušení (rajas) a světlost (satva)“.
Jak jste k této dezinformaci přišli? Uveďte, prosím, její zdroj. Víte, že šíření dezinformací je ze zákona na ochranu svobody myšlení, slova a projevu, zakázáno? Víte, že šíření informací, které nejsou podložené spolehlivými a ověřenými zdroji, je trestné?
Děkujeme Vám za Vaši reakci, která nám udělala nezměrnou radost. Aspoň, že se ozve vůbec někdo, nějaký agent Smith, když sympatizanti našich stránek mlčí jako leklé ryby.
Rovnou se přiznáváme k vámi uvedenému trestnému činu, a uvádíme, že výrok tvrdící, že „iniciativa je ponořena ve třech kvalitách přírody (povahy), kterými jsou zatemnělost (tamas), vzrušení (rajas) a světlost (satva)“ jsme si vymysleli. Popření tohoto výroku opíšeme za trest stokrát.
Jako dobře vzdělaného člověka se Vás jako prokázaní hlupáci ptáme, zda byste nám neuvedl přesnou citaci paragrafů zákonů na ochranu svobody myšlení, slova a projevu, a proti šíření nepodložených informací. Také by nás velice potěšil kompletní seznam všech právě platných zákonů na našem území, neboť jejich neznalost nikoho neomlouvá.