Srpen, zvláště jeho druhá polovina je v zemědělství sklizňovým obdobím. Úroda dozrává a začíná její sklizeň. Využití tohoto přírodního období je mnohdy vhodné i pro vojenské operace. Síla skutků dozrává na podzim.
Podzimní převraty vycházejí lépe, nežli ty jarní. Trochu dějepisu nikomu neuškodí, neboť periodicita převratů je obvykle synchronizována s generační sekvencí. Jedna generace zažije obvykle 2-3 převraty, a mnohdy ani to nestačí k nabytí zkušeností a poznání. A pokud je někteří jedinci získají, stejně nikdo z mladších na jejich rady nedá. A stane-li se převrat permanentní revolucí, šance prohlédnutí podvodů, ve kterých lidé žijí, uspokojivě mizí.
Lidé jsou na přelomu léta dosud omámeni počasím. Pokud nejsou zaměstnáni v zemědělství, kde dnes díky technice a chemii dostačuje minimální množství pracovních sil, bývají umořeni dovolenými a vedry, a nevěnují pozornost událostem, které mohou přinášet zvraty.
Letos si připomínáme 21. srpen 1968 při rozbouřené situaci v Afganistánu. Srpen 1968 novým generacím již nic neříká. Poučení z jeho krizového vývoje prošlo několika revizemi a jejich výsledkem je přihlouplé klišé, které dobře odpovídá povrchnímu nezájmu mladých lidí.
Pro starou generaci byl srpen 1968 velice výrazným předělem v jejich životě. Naši spojenci nás zradili. Mnozí se z toho nevzpamatovali do dnes, ačkoliv od té doby prožili zrady další. V Československu tehdy nastala éra kolaborantů, zrádců, kariéristů, oportunistů, spolupracovníků a tlumočníků, a také doba emigrací, kádrování a čistek. Toto období se nazývá normalizací.
Kdo srpen 1968 a období po něm zažil na vlastní kůži a nespal, dobře rozumí situaci současné situaci v Afganistánu a rozumí vágním výrazům používaným v médiích. A nejen to, rozumí dobře také dobře zradám spojenců, které v různých obdobích srpnu 1968 předcházely.
Běžně se publikuje, že v listopadu 1989 nastala další zrada našich spojenců a normalizace II. Naše země je od té doby opět plná kolaborantů, zrádců, kariéristů, oportunistů, spolupracovníků a tlumočníků. Pouze ty emigrace a čistky probíhají poněkud jinak a nebijí tolik do očí. Je to narůstající součástí naší národní povahy (té marodní), přinejmenším od Bílé hory, natož v dnešním Černém údolí.
Povaha vylučuje nezaujaté poznání. Je to potvora. Jsou s ní jenom potíže. Její nositel o ní obvykle vůbec neví. Svojí povahou vše sleduje, vnímá, na vše svojí povahou reaguje, svojí povahou myslí a jedná.
Jsou to vlastnosti, které činí organický i anorganický materiál hospodářsky použitelným. Kdyby nemělo obilí žádné vlastnosti, nemělo by význam jej zasévat, pěstovat a sklízet. Díky povaze lidí je možné sklízet jejich produkci a mlátit jejich makovice. Úroda je z toho pro hospodáře bezesporu bohatá.
