Smělé investiční a budovatelské společenské plány jsou jistě velice nutné. Bez nich se zevní úpadkový vývoj nepohne z místa, a globalisté a nadnárodní korporace každou společnost i její teritorium vysají, zdevastují a zničí. Aby to bylo možné, je především nutné mořit a ničit člověka. Není to však žádný problém, neboť většina lidí se svým hubením naprosto souhlasí. Genocida, degenerace přirozená i umělá (civilizační), jim dávno přirostla k srdci.
Vlastní genocida je srdeční záležitostí moderního člověka. Ohledně zlepšování vlastní bytostné (genetické) kvality přirozenými prostředky není téměř nikdo ochoten pohnout ani prstem, natož aby se pohnul z místa, nebo do regenerace lidské bytosti investoval nějaké prostředky.
Vše je v zevním světě poplatné gravitaci, entropii, degeneraci, devastaci, demolici, destrukci a jiným ničivým procesům, ačkoliv falešnému vědomí moderního člověka se to tak vůbec nezdá. Tento trpí klamnou nadějí, nejapným optimizmem, pošetilou vírou a naivní důvěrou ve světlé zítřky, pokrok, svobodu, demokracii, lidská práva (pudy), vědu a techniku.
Tyto úžasné ideje nabízejí prostomyslným optimistům nadějné vyhlídky do budoucnosti, o kterých se jim ani nesnilo. Kdy se nerealizují pro ně, tak zcela určitě alespoň pro jejich děti, nebo děti jich dětí, nebo děti jejich dětí. Nelze jim to nijak vyčítat, neboť hlas osamělého na poušti života pro všudypřítomný kravál neslyší.
Pokud jsou však lidé realisty, tak víceméně vědí nebo tuší, že procházka růžovým sadem tohoto světa jednou skončí, a proto se snaží ze života urvat všechno, co mohou. Tato úsilí je jejich jedinou morálkou, při které nešetří sebe ani druhé. Když mají možnosti a příležitosti, jsou bez morálních skrupulí schopní všeho. A když je nemají, tak si je vytvoří. Nelze jim to nijak vyčítat, neboť hlas osamělého na poušti života pro všudypřítomný kravál neslyší.
Smělé plány ohledně regenerace člověka vyžadují mohutné investice, které však fatálně scházejí. Jsou vyždímané z člověka a investované do devastování jeho bytosti. Je v tom přímá úměra. Co schází lidstvu na bytostné kvalitě (genetické), to přebývá na okázalosti zevního pokroku.
Všechny smělé investiční plány do velkoleposti zevního pokroku ždímají vitální kvalitu z genetického materiálu lidstva. Chytrý parazit vstřikuje omamný jed a své trávicí šťávy do svého hostitele, aby jej posléze pohodlně vysál. Když nakonec ze živých konzerv zbydou jenom mrtvé schránky, nikoho to neděsí. Všichni jsou přece polomrtví a mrtví. Přímý útok na tělo by vyvolal náramné zděšení. Takto se nepozorovaná záhuba plíží zcela nenápadně.
Chcete lety na Mars? Budiž! Vaše děti budou mít kvůli tomu třeba chromé nohy a stráví život na invalidním vozíku. Vlastně to ani nevadí, neboť stejně nerady chodí a běhají. Nebo jim postačí injekční stříkačky pro nitrožilní aplikaci drog. Co máte, proti automobilizmu? Že způsobuje lidskou imobilitu?
Auto je přece mnohem lepším tělem než tělo lidské. Je to přece úžasný pokrok, když čím více jezdíme auty, tím se nám hůře chodí, a proto musíme více jezdit auty. Bez automobilového průmyslu by se světová i národní ekonomika zhroutila. Přece byste nechtěli chodit pěšky. Vždyť již nemůžete, nebo to vůbec neumíte.
Na člověka se již dávno zapomnělo. Nikoho nezajímá. Zvláště ten vlastní. Proto, každý hledá jiného. Vlastní člověk je velice nepříjemný. Povahové založení a pud vyhánějí vědomí z těla. Naše vědomí odmítá se s tělem jakkoliv zabývat. Je vděčné, když prohnaný svět vytahuje jeho pozornost z těla a krmí jej pestrým kaleidoskopem lží, klamů, mámení a podvodů.
Vnášet fyzikální kvanta vyšších energií do vlastního organizmu se nikomu nechce, zato jejich lačná emise do fenoménů panoramatu objektivní reality budí nepříčetné nadšení. A těch pár jedinců, kteří se o to přece jenom zoufale pokoušejí, jsou pouze terčem posměchu ostatních. Ještě, že jim vůbec nikdo nerozumí. Je to jediná smysluplná investice, bez které všechny investiční a budovatelské plány a jejich realizace nemají vůbec žádný význam a jsou naopak bezprecedentně škodlivé a likvidační.
Je nutné se učit podvádět sám sebe, sebe dávno a dávno podvedeného, obelhaného a oklamaného, většina lidí však sebe jako takového velice úzkostlivě chrání, vší silou pudu sebezáchovy – a to za cenu životních újem, zdraví a života svého, svých bližních i všech ostatních. Nelze jim to nijak vyčítat, neboť hlas osamělého na poušti života pro všudypřítomný kravál, který vytvářejí, neslyší.
