V minulém týdnu odešel jeden starší přítel (JUDr. A. P.). Zesnul klidně, po dlouhých rocích tělesné imobility, kterou spolu s různými chorobami obdivuhodným způsobem snášel s úsměvem. Žil v bezbariérovém domě, v ústraní bytu se svojí skromnou a starostlivou ženou, a v pochybné lékařské péči. Zdravotnictví již dávno o něj ztratilo zájem a obtížně a bezvýsledně se domáhal jeho velice chabé pomoci. Nestěžoval si.
Přítel byl taoista. Miloval tao, klidnou hladinu mysli. Pokud se mu poštěstilo, a pečovatelská služba jej vyvezla ven, tak seděl s manželkou u špinavé hasičské nádrže. Aby tam nevypadl podivně, předstíral s rybářským prutem v ruce, že chytá ryby. Rád pozoroval vlnky na hladině vody. Tao je jako voda, tvrdí starý mistr Lao C´.
Vaše zájmy vás zničí, tak by mohlo znít jeho sdělení z druhého břehu. Bezzájmovost je pravým stavem samadhi. Proto by si každý měl dávat bedlivý pozor na své zájmy a živelně jim nepodléhat. Své zájmy by měl pečlivě usměrňovat. Toto je však pro většinu lidí požadavkem zcela nepřijatelným.
Takové lidi tvoří jejich zájmy. Nejsou to oni, kdo určují své zájmy. Jsou pouhou pěnou vědomí na oceánu věčně se převalující hmoty. Tito lidé jsou vyjádřením nevědomých zájmů, a jejich jediným životním údělem a cílem je pouze zoufalá snaha tyto uspokojovat. Když takovým zájmům mouřenín posloužil, mouřenín může jít. Pozdě, jestli vůbec mají to štěstí, prohlédnou klam jehož byli obětí.
Těžko takovým lidem vysvětlíte, jak velmi důležitý je trénink, který usměrňuje bytostné zájmy směrem od sociálního prostředí k tělu, a posléze k jeho silovému a duševním obsahu a podstatě.
Přítel odešel v době, kdy pravdu říci, její chmurná budoucnost vypadá, že kdo dříve umře, ten vyhraje, a kdy živí závidí nebo budou závidět mrtvým. Naděje umírá poslední, a třeba se temné mraky rozplynou. Alespoň pro některé. A někteří ani nepoznají, že už dávno umřeli.
Říká se, že mrtví žijí v záhrobí v nekonečných smyčkách svých navyklých činností, zvyků a návyků, a vůbec netuší, že již dávno zemřeli. Například se dívají na televizi, nebo hrají karetní, počítačové či jiné hry. Občas se prý u nich vyskytne někdo, kdo jimi cloumá, aby se probudili, ale obvykle to dopadne dosti špatně. Vztekle jej odhánějí. A co přijde potom, nevědí. Vaše zájmy vás zničí. Může to však trvat zatraceně dlouho, a může to zatraceně bolet.
Přítel tedy odešel. Nebo je tady. Vzpomeňte si na něj občas vy, kteří jste jej neznali…