Je pouze jenom jedna věda (Véda, Nauka). Liší se pouze úhly pohledu na její podstatu. Pro západní segmentované myšlení je takové tvrzení obvykle neakceptovatelné. Vědu ovládli nádeníci, kterým vůbec nejde o vědu, ale pouze o její zneužívání ke škodě své, celé společnosti i přírody.
Pozornost vědecky nadaných lidí je záludně odváděna od prvotního výzkumu k výzkumu vymezenému, závislému a užitkovému. Tací jedinci nesmí prohlédnout masivní hradbou lží, klamů a podvodů, kterými je vykořisťovaná lidská společnost zlovolně obestírána.
Žákům a studentům západního školství je podprahově systematicky vnucováno přesvědčení, že jsou duševně nedostateční a méněcenní, tak aby jejich zvídavost byla usměrněna hospodářsky žádoucím směrem – směrem ovšem destruktivním a dekadentním.
Například, jak probíhají dnešní hodiny fyziky na základních školách? Učí se při nich snad školáci stát ve vytržení při pozorování padajícího předmětu tak dlouho, dokud nepochopí gravitační zákon? Spíše se učí poučky a vzorce, na které přišli jiné osoby – obvykle geniální vědci. Ze školáků se však žádné geniální osoby vůbec nestávají, ale naopak osoby dementní.
Ministerstvu školství, které obsadili duševně, tělesně a mravně retardovaní úředníci, není na cílené genocidě žáků a studentů vůbec nic divného. Koncipují stále nová nařízení, vyhlášky a nové učební osnovy, ale zásadní chybu vůbec nehledají. Jsou přece placeni za prznění a retardování mladé generace.
V prostředí, kde je všechno včetně rozumu podřízeno gravitaci, nelze jinak. A chabé výšlehy pocházející z gravitačního pole pouze působí v prospěch přetížení lidské hmoty.
Kromě několika výjimek, které budou rychle vychytány a retardovány, všichni civilizovaní lidé stále více podléhají gravitaci. Plazí se, lezou, potácí a kulhají v gravitačním poli, ale nejsou si toho většinou vůbec nijak vědomi. Gravitační pole (podvědomí) jim to nijak nedovoluje. Pokud je na to upozorníte, obvykle se urazí.
Všem je namlouváno, že vesmír a jeho fenomény je možné studovat pouze pomocí nadmíru draze financovaných technických výzkumů, které působí nehorázné újmy na lidech i přírodě. Všechny síly i prostředky investované do soudobého vědeckého výzkumu brutálně ochromují a ochuzují člověka i přírodu, kterým vysáté životní síly pak scházejí. Málo z oněch výzkumů slouží k tomu, aby člověku pomohly aspoň k mírnému návratu do prapůvodního stavu zdraví. Většinou jej zavlékají do chronické závislosti. Táhnou vědomí do hrobu.
Trénink, kterým bychom se měli zabývat, musí být prvotním výzkumem. Jinak ztrácí svůj význam. Nebereme-li ovšem v úvahu nepřímý vliv negativních zkušeností, které se agresivně derou na povrch současnosti, a které lidem scházejí k ocenění zkušeností pozitivních.
Je to skoro půl století, kdy se v našem cvičebním prostředí omílalo přísloví, které konstatuje, že je lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše. Většina lidí toto přísloví chápe v jeho formálním podání, a nevidí v něm skrytou ironii a sarkazmus. A příslušně k tomu se snaží nachytat co nejvíce vrabců, a na holuby nijak nepomýšlí. Jistota je přece jistota.
A tak jedinci, kteří pouštějí vrabce z ruky a vydávají se na lov holubů, jsou většině lidí za idioty a blázny. Slouží jim v jejich zabedněnosti jako odpuzující příklady toho, jak si nemají v praktickém životě počínat. Nejsou přece hloupí…
/No, co se divit. Vždyť běda, podstatou naší vědy, techniky, ekonomiky, politiky, moci, prosperity, svobody, demokracie a vůbec všeho, je přece dělání blbců z druhých. Nevěříte?/
