O těžišti, tíhovém středu, jsme již psali vícekrát. Účelem těch pojednání bylo upoutat zájem čtenářů (cvičenců) k tomuto velice zajímavému fenoménu, který si určitě zaslouží, aby mu byla věnována náležitá pozornost.
Práce s těžištěm je podmínkou každého tělesného pohybu a cvičení. Pokud uniká pozornosti cvičenců, jejich cvičení je bezobsažné, v nejlepším případě pouze formální, v horším případě zdraví škodlivé.
Vzdor našemu neustálému připomínání se nepodařilo vyvolat žádnou větší diskusi o těžišti z cvičebního hlediska. Všichni cvičenci se obvykle tváří, že výkladům o těžišti rozumí, a že funkci těžiště dobře chápou a ovládají. Na jejich cvičebním projevu to však není vůbec vidět. Nezbývá tedy nic jiného, než těžiště cvičencům neustále a pořád dokola připomínat, s nejistou nadějí, že snad někdy někoho snad napadne, aby se těžištěm blíže zabýval.
Všechno, co je nám známo o těžišti, pochopitelně nikdy příliš přesně neuvádíme, abychom cvičencům nebrali prostor k jejich vlastnímu experimentálnímu zkoumání. Poskytujeme pouze některé poznatky a náměty, aby podnítily iniciativu a aktivitu zájemců o tento jev. Nikomu netvrdíme, že naše závěry jsou správné, ale doporučujeme jejich praktické přezkoušení.
Těžiště není hmotného charakteru, ale čistě duševního. Je to psychologický jev se zjevnými fyzikálními důsledky. Žádné hmotné těleso nemůže bez těžiště existovat. Pokud nějaké hmotné těleso ztratí své těžiště, tak se rozpadá. Těžiště se může nacházet mimo hmotný předmět. Při pohybu těžiště může těleso (tělo) aktivně táhnout, nebo může být pasivně taženo vnější silou. Těžiště (gravitační střed) přímo souvisí s gravitací a gravitačním polem.
Ačkoliv jsou všichni lidé zcela závislí na gravitaci, obvykle je vůbec nezajímá. Snad jenom například v okamžiku, když zakopnou a upadnou na zem. Ačkoliv jsou lidé celý život zcela uvězněni v gravitačním poli, které je ovládá, přesto nepříčetně blouzní o svobodě, svobodné vůli, svobodném rozhodování a jiných bludech. Nejsou to nebezpeční šílenci?
—————–
Dodatek
Rozdělíme-li nějaké těleso v gravitačním poli na několik dílů (částí), každá část získá své vlastní těžiště. Pokud se nám tyto části podaří opět složit do jednoho celku, budou mít jako jeden celek vzniklého tělesa opět pouze jedno těžiště.
Pokud jsou mezi složenými částmi do jedné soustavy víceméně volné spoje, každá část má své vlastní těžiště, a přitom všechny mají jedno těžiště společné (hlavní). V takové soustavě může hlavní (společné) těžiště být přemisťováno z jedné části na jinou. Spolu s těžištěm, tak patřičná část přebírá iniciativu, zatímco ostatní části ji ztrácejí. Dobrým příkladem takové soustavy je například lidské tělo.
Pokud pustíme těleso, aby padlo na zemský povrch, ztrácí své vlastní těžiště a stává se součástí těžiště Země. Při vymísťování těžiště z tělesa dochází k různým jevům, které se například projevují následným pohybem tělesa. Při nárazu tělesa na těleso může těžiště náraz předcházet nebo následovat. Tento jev má mnoho různých způsobů využití.
