Aktuální příspěvky

Život v korejském klášteře (VL)

Představitel buddhistické školy Kwan Um, ctihodný mnich Won Hye (Martin), přijal pozvání a zúčastnil se semináře, který pořádal oddíl Taichichuanu TJ Sokol Č. Budějovice. Vzhledem k omezené kapacitě tělocvičny nebyla širší účast zájemců možná. Všichni účastníci semináře kvitovali tuto akci určitě velice příznivě.

S Martinem jsme před mnoha lety cvičili karate. Bylo to předtím, než jej zaujal buddhistický aspekt karate, kvůli kterému se začal věnovat zen buddhizmu. Došlo tomu nejprve v Praze, aby pak posléze odcestoval do Japonska, Číny a Koreje. Hnutí karate na něj může být právem hrdo. Martin je v mnoha oblastech zevního života velmi fundovanou osobou. Jako vysokoškolsky vzdělaný odborník je po mnoha letech stále schopen se věnovat svému oboru.

Na semináři, mimo různých výkladů, praktických ukázek a cvičení padlo také mnoho zajímavých dotazů. Na základě nich bylo překvapivé zjistit, že účastníci nebyli pouhými zvědavci, ale že se předmětem meditace vážně zabývají. Aspoň ke dvěma dotazům by možná bylo vhodné uvést nějaké doplnění.

Jeden z dotazů se týkal společenskému vlivu buddhistických pospolitostí, kterým je někdy vyčítáno, že svým způsobem cizopasí na společnosti, a nepodílejí se na jejím hospodářském růstu a blahobytu. Pokud buddhistická pospolitost funguje správně, a není například uzavřenou sektou duševně zaostalých mnichů, tak kromě různých sociálních funkcí vytváří duchovní a duševní kvalitu společnosti, kterou omezuje a vyvažuje často bezuzdné řádění vládnoucí třídy.

Boj o veřejné mínění a vědomí lidí není pouze otázkou mediální manipulace, vzdělání, propagandy a reklamy, ale také napětí v prostoru, které nedovoluje vládnoucím garniturám nakládat s lidmi jako s pouhou pracovní silou (lidově řečeno, jako s lidským dobytkem).

Druhý z dotazů byl praktický a týkal se slabikové recitace různých textů. V případě školy Kwan Um nejde o úzkostlivé lpění na zpěvné formě a významovém obsahu recitací, ale také o zvuk. K tomu je snad vhodné doložit, že slabikování je prvním dětským mluvnickým projevem. Slabikování je tedy jakýmsi návratem do dětství, které také zdůrazňuje a doporučuje taichichuan.

Další funkcí slabikování, je například fakt, že jeho rytmus lze velmi dobře využít, a také se tak využívá, u lidské chůze. Jako cvičení jej lze provádět v duchu kdykoliv při chůzi. Použít lze k tomu jakoukoliv formuli či mantru, kterou se člověk případně zabývá nebo si ji zvolí.

Můžete to zkusit sami. Po překonání počátečních potíží vám možná při každém kroku naskočí slabiky vámi používané průpovědi a vaše mysl se zklidní.

 

Poznámka pro neinformované

Lidský dobytek – výraz převzatý z tibetského přísloví, že lidé jsou dobytkem bohů, respektive ďáblů.

2 thoughts on “Život v korejském klášteře (VL)”

  1. Mnichem je víceméně každý, kdo dodržuje nějakou zdrženlivou kázeň. Nepotřebuje k tomu žádné úřední pověření.

  2. Ostuda. Zatímco u nás se od roku 1973 nepodařilo vybudovat žádné vlastní zařízení, kde bychom se mohli věnovat tréninku, tak popisem situace ohledně počtu a provozu klášterů v Koreji, nám Martin na smináři “vyrazil dech”. Máme se za co stydět.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *