Jóga je válka (meditace). O tom není jistě potřeba nijak pochybovat. Je zřejmé, že v samotné kolébce jógy, Indii, nepocházeli její mudrcové a géniové zpravidla z třídy bráhmanů (kněží a scholastiků), ale z třídy válečníků. Je to logické, neboť udržovatelé formy (informací) jsou více zaměřeni teoreticky nežli prakticky.
Jelikož teorie (forma) nesouhlasí vždy přímo s praxí (obsahem), dochází velmi často k závažným sporům mezi teoretiky a praktiky, které rády vyúsťují k naprostému zničení pokladu, který měl být oběma střežen a realizován.
Komu není tato problematika zřejmá, možná mu pomohou krátké pohledy do blízké či vzdálené historie. V případě Ježíšově je to jeho spor s farizeji, teoretiky, knihomoly, pokrytci, právníky, úředníky, politiky i jinými druhy dravých osob se skrytou s dračí náturou. Na příkladu současnosti je to pak patologické šílenství světa, které nazýváme vědeckotechnickým, digitálním, informačním a jiným pokrokem, od kterého očekáváme bláhově štěstí.
V moderní psychologii mluvíme v souvislosti s teorií a praxí, formou a obsahem, o funkcích levé a pravé mozkové hemisféry. Zatímco teorie tohoto vědního oboru je pečlivě rozpracována, její praxe pokulhává, a objektivně aplikovaná teorie se stala hlavní zbraní hromadného ničení lidské společnosti (genocida). Informační válka dnes tvoří 90% války celkové.
Informace ve své přemíře formují a deformují lidskou bytost. Obecně vzato, civilizační degenerace (genocida), kterou informace působí, lidem nijak nevadí, a tito dokonce vyžadují její ještě větší intenzitu a extenzitu. Moderní způsoby masové genocidy působí v souladu pudovým určením lidské přirozenosti. Proto nenacházejí u lidské masy žádného odporu. Problémy vznikají pouze u jedinců, kteří pochopili jejich smysl, a kteří se většinou přiklánějí na stranu predátora, na kterého si předtím stěžovali, anebo se vydávají na strmou stezku, která vede vzhůru, a která je plná nebezpečí.
Výstup na nejvyšší horu světa (osu), je ovšem bez základního tábora, označení, směrových ukazatelů a průvodců nemožný. Jistě, je v povaze lidského individualizmu, že se nadýmá svojí jedinečností, svobodou, svobodnou vůlí a svobodou rozhodování. A přitom si vůbec nijak neuvědomuje, že je výslednicí sil, práce a úsilí mnohých jiných jedinců, kteří tomuto slepenému slepci připravili cestu a podmínky, které on bere za samozřejmé. Vzniká tak neodpovědnost, která po dosažení svých hranic, svého nositele zničí.
Důvodů individuální neodpovědnosti je vždy více nežli dost. Občanský život jimi každého jedince zavaluje, že sotva dýchá. Je nucen žít v pekle starostí jedné mozkové hemisféry, kde se jimi nijak nešetří. Je vyháněn z ráje druhé mozkové hemisféry, do kterého se snaží vetřít všemožnými způsoby. Tyto spočívají v horečnaté a jiné individuální činnosti v oblasti mysli první mozkové hemisféry. Poměr vynaložených a získaných sil je však tak nepoměrně zoufalý, že postupně jedince zcela umoří.
Člověk se stal lovenou kořistí, která musí platit za luxus svého lovení svojí životní silou a krví, a která prchá před hrůzou záhrobí z jeho jednoho kouta do druhého.
Demokratický režim (liberální) spočívá na principu egoizmu a privátního vlastnictví. Nabízí individuu svobodné rozvíjení pudů, a přitom vyžaduje jeho demokratickou toleranci k rozvíjení pudů ostatních, zejména těch silnějších dravců. Vzniká tím komprese a expanze pohonných sil ekonomiky, kterými jsou lidské zdroje. Žádný vznešený důvod za tím není, ale pouze umořování lidských a přírodních zdrojů, které se projevuje devastací přírody a civilizační degenerací a genocidou lidského rodu. S nadšením sobě vlastním se podvolujeme destruktivním silám univerza, a přitom se hloupě divíme, jak nás zrychleně ničí.
Mluvíme levé a pravé mozkové hemisféře jako o nástrojích mysli. Připodobňujeme je přivrácené a odvrácené straně měsíce (mysli).
Krizová situace přítomnosti, je zvláštním stavem války, která nutí k rychlému dospívání zkušeností a poznání mnohem více, nežli dlouhé a pokojné zahnívání v dekadentní stagnaci, kterou nepříliš správně nazýváme mírem.
